František de Paula hrabě z Colloredo-Mannsfeldu ( Franz de Paula Ferdinand Gundacar Graf von Colloredo-Mannsfeld) (1. srpna 1847 Vídeň – 22. října 1925 Sierndorf) byl rakouský šlechtic ze starého rodu Colloredo-Mannsfeldů. Po krátké službě v c. k. armádě zastával řadu funkcí ve spolcích v Dolním Rakousku, kde vlastnil velkostatek. V roce 1909 byl jmenován členem Panské sněmovny.

Životopis náhled|vlevo|Fotografie z týdeníku Wiener Salonblatt (1914) náhled|vlevo|Zámek Sierndorf, sídlo rodiny Colloredo-Mannsfeldů v Dolním Rakousku Pocházel ze starého šlechtického rodu Colloredo-Mannsfeldů,Ottův slovník naučný, díl V.; Praha, 1892 (reprint 1997); s. 517–520 (heslo z Colloreda) ISBN 80-7185-102-7 narodil se ve Vídni jako mladší syn knížete Josefa Františka Colloredo-Mannsfelda (1813–1895) a jeho manželky Marie Terezie, rozené Lebzelternové (1818–1900).Rodokmen Colloredo-Mannsfeldů dostupné onlineGothaischer Hofkalender 1856; Gotha, 1856; s. 99 dostupné online Po soukromém vzdělání vstoupil do c. k. armády a sloužil u jezdectva. Již za prusko-rakouské války v roce 1866 byl poručíkem u 4. hulánského pluku.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1868; Vídeň, 1868; s. 504 dostupné online V roce 1871 byl povýšen na nadporučíka u 1. dragounského regimentu v PardubicíchKais. Königl. Militär Schematismus 1873; Vídeň, 1873; s. 397, 406 dostupné online a v roce 1872 odešel na dlouhodobou dovolenou. Krátce působil v diplomacii a v roce 1873 byl přidělen jako attaché do Istanbulu. Po uzavření manželství v roce 1874 odešel z armády do výslužby.

V dalších letech se v různých sférách angažoval ve veřejném životě v Dolním Rakousku. V letech 1877–1911 byl předsedou dolnorakouského Mysliveckého ochranného spolku. Krátce se angažoval také v politice a v letech 1877–1879 byl poslancem Říšské rady, kam byl zvolen v doplňovacích volbách. V letech 1892–1902 byl prezidentem rakouského Jockey Clubu a nakonec v letech 1904–1924 předsedou dolnorakouské Vlastivědné společnosti.

Za zásluhy získal v roce 1893 rytířský kříž Leopoldova řádu.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie 1894; Vídeň, 1894; s. 72 dostupné online V roce 1901 byl jmenován c. k. komořímHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie 1903; Vídeň, 1903; s. 225 dostupné online a v roce 1912 obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie 1914; Vídeň, 1914; s. 256 dostupné onlineV roce 1909 byl jmenován doživotním členem Panské sněmovny, kde mu v roce 1912 bylo potvrzeno dědičné členství.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie 1918; Vídeň, 1918; s. 399 dostupné online

Otec kníže Josef František Colloredo-Mannsfeld byl po rodině Schwarzenbergů druhým největším pozemkovým vlastníkem v Čechách, kde mu patřily rozsáhlé velkostatky s rozlohou přiblitně 60 000 hektarů půdy (Dobříš, Opočno, Zbiroh),PROCHÁZKA, Johann: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1891; s. 121–126 dostupné online František de Paula ale jako mladší syn obdržel jen menší dědický podíl v Dolním Rakousku. Jeho majetkem byl velkostatek Sierndorf, k němuž náleželo 2 773 hektarů půdy.Schematismus und Statistik des Großgrundbesitzes in den Erzherzogtümern Nieder- und Oberösterreich und im Herzogtume Steiermark; Praha, 1908; s. 45–46 dostupné online Na zámku Sierndorf proběhly na přelomu 19. a 20. století stavební úpravy.Zámek Sierndorf na webu burgen-austria.com dostupné online Ve Vídni byl jeho bydlištěm Colloredovský palác v ulici Waaggasse 4.Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien; Vídeň, 1924; s. 176 dostupné online

Zemřel na zámku Sierndorf 22. října 1925 ve věku 78 let. Jeho hrob se nachází na hřbitově v Sierndorfu,Hrob Františka Colloredo-Mannsfelda v Sierndorfu na webu findagrave.com dostupné online zatímco obě jeho manželky byly pochovány v rodové hrobce v kostele Panny Marie v Opočně.Pohřebiště Colloredo-Mannsfeldů v 19. století na webu royaltyguide.nl dostupné online

Rodina Byl dvakrát ženatý.Gothaischer Hofkalender 1897; Gotha, 1897; s. 128 dostupné online Poprvé se oženil v roce 1874 v Praze s baronkou Marií Felicitas Lexovou z Aehrenthalu (1850–1881).Gothaischer Hofkalender 1881; Gotha, 1881; s. 101 dostupné online Manželství bylo uzavřeno 23. ledna 1874 a církevní svatební obřad celebroval pražský arcibiskup kardinál Bedřich ze Schwarzenbergu.Wiener Salonblatt 25.1.1874; Vídeň, 1874; s. 2–3 dostupné online Marie Felicitas předčasně zemřela na následky těžého porodu čtvrtého potomka. František de Paula si o tři roky později na zámku Hrubá Skála vzal její mladší sestru Alžbětu Johannu Lexovou (1858–1890). Ta zemřela o pět let později taktéž na následky poporodních komplikací.Rodokmen Colloredo-Mannsfeldů dostupné online

1. Marie (1875–1959) 2. Rudolf (1876–1948), c. k. komoří, státní úředník, majitel velkostatku Sierndorf, ∞ 1922 Johanna princezna Rohanová (1890–1961) 3. Ferdinand (1878–1967), c. k. komoří, diplomat, rytíř Řádu zlatého rouna, ∞ 1909 Nora Iselinová (1881–1939) 4. Isabella (1881–1972) 5. František (1885–1935), c. k. komoří, major, ∞ 1931 Marie hraběnka von Walderdorff (1891–1973) 6. Aglaja (1886–1964) 7. Alžběta (1890–1979)

Jeho starší bratr Hieronymus (Jeroným) (1842–1881) byl vlivným politikem a v letech 1875–1879 rakouským ministrem zemědělství.

Díky svým manželkám byl František de Paula mimo jiné švagrem diplomata a rakousko-uherského ministra zahraničí Aloise Lexy z Aehrenthalu (1854–1912). Další příbuzenské vazby získal sňatky svých sester a jeho dalšími švagry byli dolnorakouský zemský maršálek Josef Gudenus (1841–1919) a císařský nejvyšší komoří Leopold Gudenus (1843–1913).Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1908; Gotha, 1908; s. 339–340 dostupné online

Odkazy

Reference

Externí odkazy Franz de Paula Colloredo-Mannsfeld na webu Rakouského parlamentu

Literatura Almanach českých šlechtických rodů 2024; Praha, 2023; s. 80–87 (kapitola Colloredo-Mannsfeld) ISBN 978-80-85955-53-8 HOŘEJŠ, Miloš: Collerodo-Mannsfeldové. Nás zrodila ctnost; Praha, 2025; 208 s. ISBN 978-80-242-9654-8

Franz de Paula Ferdinand Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Diplomaté Rakouska-Uherska Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Narození 1. srpna Kategorie:Narození v roce 1847 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 22. října Kategorie:Úmrtí v roce 1925 Kategorie:Muži