Sara Ahmedová (nepřechýleně Ahmed, * 30. srpna 1969) je britsko-australská nezávislá feministická spisovatelka a badatelka. Její práce se pohybuje na pomezí feministických studií, queer studií a studií rasy. Ve svém výzkumu se zaměřuje na to, jakým způsobem získávají těla a světy podobu a jak je moc upevňována a zpochybňována v každodenních životech.

Vzdělání Nejprve získala základní bakalářský titul (B. A.) a následně jej rozšířila o pokročilé studium s vyznamenáním (B. A. Hons), což potvrdilo její akademickou excelenci na University of Adelaide. Své vzdělání završila získáním doktorátu (Ph.D.) z kritické a kulturní teorie na Cardiff University v roce 1995.

Kariéra V minulosti pracovala v oboru Women’s Studies na Lancaster University. Později, až do roku 2016, působila jako profesorka studií rasy a kultury na univerzitě Goldsmiths, University of London. Z této pozice rezignovala na protest proti selhání instituce řešit problém sexuálního obtěžování. Své rozhodnutí veřejně popsala jako akt feministického protestu. K rezignaci došlo poté, co se Ahmedová po dobu tří let podílela na řešení stížností na sexuální obtěžování ze strany zaměstnanců vůči studentům. Ahmedová kritizovala, že ačkoliv proběhla šetření, nevedla k „robustnímu a smysluplnému vyšetřování problému sexuálního obtěžování jako institucionálního problému“. Vyjádřila také znepokojení nad tím, že případy sexuálního obtěžování často mizí beze stopy kvůli používání klauzulí o mlčenlivosti.

V současné době se nejvíce věnuje psaní a výzkumu jako nezávislá badatelka a také nabízí semináře a workshopy vycházející z jejího výzkumu. Spravuje také vlastní blog pojmenovaný podle své úspěšné knihy The Feminist Killjoy Handbook.

Díla

The Feminist Killjoy Handbook The Feminist Killjoy Handbook je kniha vydaná roku 2023. Ahmedová v ní rozvíjí koncept „feministické potížistky“, tedy osoby, která narušuje zdánlivou společenskou pohodu tím, že upozorňuje na projevy sexismu, rasismu či jiných forem útlaku. Publikace kombinuje teoretickou reflexi s příklady z každodenního života a nabízí nástroje pro feministickou praxi, jako jsou „killjoy truths“ či „killjoy maxims“. Ahmedová zdůrazňuje význam kritického odporu, emoční práce i kolektivní solidarity a ukazuje, že „kazit náladu“ může být formou politického jednání. Kniha navazuje na její dřívější práce, zejména The Promise of Happiness a Living a Feminist Life, a souhrnně představuje vývoj autorčina přístupu k feministické teorii.

The Cultural Politics of Emotion Toto dílo, vydané v roce 2004, se zaměřuje na vztah mezi emocemi, jazykem a těly. Ahmedová se ve své práci zaměřuje na kulturní politiku emocí a argumentuje, že emoce nejsou pouze soukromé, psychologické stavy, ale jsou sociálně a politicky konstruovány a fungují jako mechanismy organizace společnosti. Kniha přispívá k sílící konverzaci o emocích v rétorice a kulturních studiích a využívá rozmanitou škálu teorií, včetně rétorické teorie, queer teorie, teorie afektu, feministické teorie, marxistické teorie a poststrukturalistické teorie jazyka.

Jedna z teorií je teorie afektu, která se ve své nejvlivnější podobě v sociálních a kulturních studiích zaměřuje na to, jak jsou afekty často chápané jako předpersonální, předvědomé, intenzivní, ale neartikulované síly spojeny s tělem, emocemi a kolektivní politikou. Její základní myšlenkou je, že emoce nejsou pouze vnitřní, soukromé stavy, ale jsou sociálně a kulturně konstruované a fungují jako mechanismy, které determinují rétoriku národa. Ahmedová argumentuje, že se soustředí na vliv emocí na tělo a na způsoby, jakými se těla vztahují ke komunitám, čímž produkují sociální vztahy. Tyto sociální vztahy, formované afekty, následně určují, jakým jazykem a jakými hranicemi se národ definuje.

Emoce se formují v takzvané kontaktní zóně, kde se spojují předměty a těla. Ahmedová tvrdí, že naše emoce se formují prostřednictvím kontaktu s obrazy a předměty. Tyto emocionální reakce nejsou tedy vnitřně generované, ale jsou sociálně a kulturně konstruované v interakci s vnějším světem.

Queer Phenomenology: Orientation, Objects, Others Mezi další díla patří kniha Queer Phenomenology: Orientation, Objects, Others, která byla vydána nakladatelstvím Duke University Press v roce 2006.  Kniha se zabývá tématem orientace – co to znamená být orientovaný, a jak se orientujeme ve světě, který získává nové tvary v závislosti na směru, kterým se obrátíme. Cílem Sary Ahmed je přinést nový způsob uvažování o prostorové povaze sexuality, genderu i rasy. V knize uvádí, že se snaží poukázat na to, jak jsou těla genderována, sexualizována a rasově zařazována podle toho, jak se rozprostírají v prostoru.

Orientace je utvářena tím, jak obýváme prostor, jak vnímáme tento svět sdíleného obývání a „komu“ nebo „čemu” věnujeme svou energii a pozornost. Sexuální orientace je tedy také otázkou toho, jak obýváme prostory a s „kým“ nebo „čím“ je obýváme.

Pomocí ústředního tématu orientace se Ahmed pokouší o užší dialog queer studií a fenomenologie, která je klíčovým zdrojem pro queer studia, jelikož klade orientaci do centra argumentu, že vědomí je vždy nasměrováno „směrem k“ nějakému objektu. Dále zdůrazňuje význam prožité zkušenosti a blízkosti (toho, co je „po ruce“) a roli opakovaných a zvykem podmíněných činností při utváření těl a světů.

Sara Ahmed přiznává, že tento přístup není „správně“ fenomenologický, což považuje za vhodné pro queer fenomenologii, jelikož může poskytnout nový úhel pohledu či přesměrovat naši pozornost na „méně blízké“ či odchylující se objekty.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Australské spisovatelky Kategorie:Britští spisovatelé Kategorie:Feministické teoretičky Kategorie:Queer studia Kategorie:Absolventi Cardiffské univerzity Kategorie:Narození v roce 1969 Kategorie:Narození 30. srpna Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Ženy