Machův válcový mlýn ve Slopném v okrese Zlín je velký mlýn s funkčním vybavením na elektrický pohon. Jde o třípatrovou budovu, kde se v přízemí nachází hnací stroje, transmisní rozvod, násypky dopravníků a kartáčovačka, v prvním patře loupačka, mlecí stolice, váha a pytlování a ve druhém patře sila, čistička, vysévače, reforma a prachové filtry. Pod střechou se nachází transmisní pohon a hnací zařízení zrnových výtahů.
Historie Původně se na jeho místě nacházel malý vodní mlýn, který získával energii z vody říčky Horní Olšava. V roce 1828 je jako majitel udáván Josef Kozubík. Mlýn byl poté ve společném vlastnictví majitelů domů čp. 8 (Kozubík) a čp. 87 (Machů) až do roku 1914, kdy Josef Machů odkoupil polovinu od Františka Kozubíka a stal se jediným majitelem mlýna. V roce 1946 převzal mlýn jeho syn František, který jej provozoval až do roku 1951, kdy byl mlýn znárodněn a převeden do správy Mlýnů a těstáren n.p. Kyjov. V roce 1973 byl v důsledku centralizace zásobování a nedostatku námezdního mletí uzavřen a až do roku 1990 veden jako válečná rezerva. V roce 1990 byl v rámci restitucí navrácen potomkovi původních majitelů Františkovi Machů, který obnovil provoz s původní technologií a provozoval mlýn až do roku 2014, kdy bylo mletí kvůli vývoji na trhu ukončeno. Dnes mlýn vlastní Marek Machů, který jej udržuje ve funkčním stavu a nabízí jeho prohlídky.
Vývoj technologií Ve Slopném se díky velkému spádu potoka nacházela celá kaskáda vodních mlýnů (celkově se jich tu nacházelo šest, ač ne všechny ve stejnou dobu). Jediný Machův mlýn ale dokázal přejít z vodního na modernější pohon a zachoval si svoji konkurenceschopnost i ve 20. století. Jako vodní byl poháněn vrchní vodou z náhonu. Vnitřní technologie se skládala z jednoho páru mlýnských kamenů. V roce 1928 byl mlýn představen do současné podoby a vybaven jednopárovou válcovou stolicí a čistírnou obilí. O dva roky později se jako pohon stále uvádělo kolo na vrchní vodu s hltností 0,087 m3/s, spádem 4 metry a výkonem 2,25 ph. V roce 1932 byl vybaven dalšími dvěma jednopárovými stolicemi. Vodní pohon už však nedostačoval a proto byl pořízen dieselový dvoutaktní motor Gerhard Adam, který poskytoval stabilní výkon 10 hp. Kvůli stoupajícím cenám nafty byl v roce 1942 nahrazen plynosacím motorem Lorenz o výkonu 25 hp. V rámci této modernizace byla odstraněna také velká část namáhavé ruční práce. Od roku 1968 se o pohon mlýna stará třífázový elektrický motor s kroužkovou kotvou. Mlýn má mlecí stolice o délce 170 cm, zásobníky na 60 tun obilí a 24 tun mouky. Jeho denní výkon je 3,2 tuny mouky. K obsluze jsou potřeba 1-2 pracovníci.
Galerie
Reference
Kategorie:Mlýny v okrese Zlín Kategorie:Slopné