Lokoť () je sídlo městského typu v Brjanské oblasti v Ruské federaci. Při sčítání lidu v roce 2010 měl přes deset tisíc obyvatel.
Poloha a doprava Lokoť leží přibližně čtyři kilometry severně od toku Něrussy, levého přítoku Desny v povodí Dněpru. Od Brjansku, správního střediska oblasti, je vzdálen přibližně osmdesát kilometrů jižně.
Přes obec prochází železniční trať z Navlji do Lgova, původně součást přímého železničního spojení mezi Moskvou a Kyjevem. Několikrát kilometrů západně od Lokotě prochází v severojižním směru dálnice M3, která je v kombinaci s ukrajinskými dálnicemi M02 a M 01 přímým silničním spojením Moskvy a Kyjeva nesoucím souhrnné označení Evropská silnice E101.
Dějiny První zmínka o obci je z první poloviny 17. století. Byla založena u nedaleké vesnice Brasovo.
V roce 1742 věnovala carevna Alžběta Petrovna pozemky v okolí polnímu maršálovi Stěpanu Fjodorovičovi Apraxinovi. Ten v Lokoti postavil v roce 1797 rodinné sídlo pojmenované podle vesnice Brasovo a také začal s chovem koní.
V roce 1882 získala zdejší panství carská rodina Romanovců, přičemž nejprve ho měl v držení cesarevič Georgij Alexandrovič Romanov a po jeho smrti Michail Alexandrovič Romanov. Po říjnové revoluci bylo panské sídlo vypleněno.
V roce 1897 byl Lokoť připojen k železniční síti a začal jeho průmyslový rozvoj. V důsledku začal Lokoť svým významem převyšovat Brasovo a tak získal v roce 1938 status sídla městského typu a stal se správním střediskem rajónu místo Brasova.
Za druhé světové války byl Lokoť od 4. října 1941 do 5. září 1943 v držení německé armády. V té době zde také fungovala Lokoťská samospráva, v rámci které německá armáda přenechala podstatnou část pravomocí místním kolaborantům. V rámci ní také vznikly vojenské jednotky, z kterých se nakonec stala 29. granátnická divize SS (1. ruská).
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Sídla městského typu v Brjanské oblasti