náhled|Tachymetry Dahlta 020 a Dahlta 010B Zeiss Dahlta byl diagramový tachymetr vyráběný od čtyřicátých let 20. století firmou Carl Zeiss Jena. Po rozdělení Německa výroba pokračovala v závodě VEB Carl Zeiss Jena. Postupně vzniklo několik modelů (1942, 020, 010, 010A, 010B), které byly používány až do devadesátých let 20. století, kdy jejich výroba byla ukončena s nástupem světelných dálkoměrů.
Princip Princip dálkoměru vychází z nitkové tachymetrie. Nevýhodou metody byl dlouhavý výpočet žádaných hodnot (vodorovný úhel, vodorovná vzdálenost, nadmořská výška bodu) z hodnot naměřených (vodorovný úhel, zenitový úhel, čtení na lati). Před nástupem výpočetní techniky se prováděl pomocí převodních tabulek, nomogramů nebo speciálních logaritmických pravítek.
Norský inženýr Dahl pracoval od roku 1942 ve firmě Zeiss na zdokonalení Hammerova diagramového dálkoměru, který vyráběla firma Otto Fennel Söhne. Princip vychází z toho, že v zorném poli dálkoměru není klasický nitkový kříž, ale jen jeho svislé vlákno. Dále je do zorného pole dalekohledu promítána základní kružnice (která odpovídá vodorovnému vláknu nitkového kříže) a křivky, které v závislosti na výškovém úhlu ukazují laťový úsek, který odpovídá vodorovné vzdálenosti (násobná konstanta 100) a další křivky, které umožňují číst přímo převýšení (násobné konstanty +/- 10, 20, 100). Dolní křivka pak umožňuje odečítat vodorovnou vzdálenost s násobnou konstantou 200. Tyto diagramy jsou vyryty na samostatném výškovém kruhu a pomocí soustavy hranolů přenášeny do zorného pole dalekohledu.
Popis Přístroj Dahlta 020 byl založen na teodolitu Zeiss Theo 030, který byl doplněn dalším svislým kruhem, který obsahoval příslušné diagramy. Vodorovný a svislý dělený kruh byl dělen po 1g resp. 1°. Odečítací pomůckou byla mřížka, která umožňovala odečítat setinné minuty (1c = 10 mgon) resp. šedesátinné minuty (1').
Postupně byly vyráběny vylepšené varianty přístroje: Dahlta 010, Dahlta 010A a Dahlta 010B na základě teodolitů Zeiss Theo 020.
Pro měření se používala zvláštní lať, která měla počátek ve výšce 1,4 m. Pokud byl přístroj umístěn ve stejné výšce (tedy 1,4 m nad stanoviskem) nemusely se pro výpočet uvažovat výšky stroje a výšky cíle. Původní dálkoměr Dahlta 1942 měl lať upravenou tak, že výška počátku latě mohla být upravována podle skutečné výšky stroje.
Přístroj bylo možné použít i s přídavným mapovacím stolkem Karti 250, kdy grafický originál byl získán přímo v terénu. Dále bylo možné použít veškeré příslušenství pro teodolity Zeiss, tedy magnetický usměrňovač, přídavnou buzolu, nivelační libelu, dálkoměr Dimess apod.
Podobné dálkoměry vyráběli i jiní výrobci geodetických přístrojů, například Kern (dálkoměr DKR) nebo Wild (dálkoměr RDS).
Přesnost
Původní tachymetr Dahlta 1942 měl přesnost: vzdálenost: ±0,3 m / 100 m převýšení: při použití křivky s násobnou konstantou 10: ±0,1 m při použití křivky s násobnou konstantou 20: ±0,2 m při použití křivky s násobnou konstantou 100: ±1,0 m
Pro přístroj Dahlta 020: vzdálenost: ±0,1-±0,2 m / 100 m převýšení: při použití křivky s násobnou konstantou 10: ±0,05 m při použití křivky s násobnou konstantou 20: ±0,10 m při použití křivky s násobnou konstantou 100: ±0,20 m
Pro přístroj Dahlta 010: vzdálenost: při použití křivky s násobnou konstantou 100: ±0,10 m / 100 m při použití křivky s násobnou konstantou 200: ±0,20 m / 100 m převýšení: při použití křivky s násobnou konstantou 10: ±0,03 m při použití křivky s násobnou konstantou 20: ±0,05 m při použití křivky s násobnou konstantou 50: ±0,10 m při použití křivky s násobnou konstantou 100: ±0,15 m
Odkazy Poznámky
Reference
Literatura
Externí odkazy
Zeiss Dahlta 1942 na stránkách Virtuelles Museum Vermessungsinstrumente (německy) Zeiss Dahlta 020 na stránkách Virtuelles Museum Vermessungsinstrumente (německy) Zeiss Dahlta 010 na stránkách Virtuelles Museum Vermessungsinstrumente (německy) Zeiss Dahlta 010B na stránkách Virtuelles Museum Vermessungsinstrumente (německy)
Dahlta Zeiss Dahlta