Vyvěračka de Fontestorbes, také známá jako Source de Fontestorbes nebo Fontaine intermittente de Fontestorbes, je periodický krasový pramen nalézající se asi 1 km jihozápadně od centra francouzské obce Bélesta v departementu Ariège v metropolitním regionu Okcitánie.
Popis Vyvěračka de Fontestorbes se nachází nedaleko od parkoviště u departementální silnice č. 9 spojující obce Bélesta a Fougax-et-Barrineuf, na pravém svahu zalesněného údolí řeky Hers-Vif. Vyvěračka vytéká z portálu otevřeného ve skalní stěně, která na severu ohraničuje náhorní plošinu Sault. Po pouhých 50 metrech volného toku se vody z pramene vlévají do řeky Hers-Vif, jejíž průtok tak více než zdvojnásobují. Vody tohoto pramene pocházejí z povodí o rozloze přibližně 85 km².
Periodické přerušení průtoku Průtok krasového pramene je po většinu roku rovnoměrný. V letním suchém období od července do října lze však pozorovat silné výkyvy průtoku, díky nimž je vyvěračka známa jako turistická atrakce. V této době je odtok z pramene nejprve po dobu asi 20 minut enormně silný až 1800 litrů za sekundu a poté po dobu cca 40 minut se výtok z pramene zeslabí na hodnoty mezi 20 až 200 litry za sekundu a tento cyklus se neustále opakuje.
Přírodovědné pozadí Mechanismy, které vedou k přerušovanému průtoku Fontaine de Fontestorbes, dosud nebyly zcela prozkoumány. Následující popis vychází ze studií z konce 70. let 20. století, které provedl CNRS, především Alain Mangin.
K přerušení průtoku dochází pouze v obdobích nízkého stavu vody, tj. při momentálním průtoku nižším než 1040 litrů za sekundu. Podle současné teorie je přerušovaný průtok způsoben součinností tří složek:
přírodní podzemní vodní nádrž, která se nachází proti proudu v dutině vápencového masivu, kde se shromažďuje voda z povodí. štola, která začíná na spodním konci tohoto podzemního jezera a vede odtud odtékající vodu k výtoku pramene. druhý, výše položený štolový tunel k podzemnímu jezeru, který je naplněn vzduchem.
Pro periodické fungování pramene je důležité, aby koncové body obou štolových tunelů ležely vedle sebe a přibližně na stejné úrovni. Při dostatečné hladině vody tak zůstává vzduchový šachtový tunel uzavřený, jako by vůbec neexistoval. Proto proud vody obvykle vytéká ve stejném množství, v jakém přitéká. Pramen teče nepřetržitě. Když přítok do jezera klesne, nakonec klesne pod hodnotu 1040 l/s a hladina vody v jezeře klesne.
Tím se dosud pod vodou a tedy uzavřený konec vzduchové štoly nyní částečně nachází nad hladinou vody. Tím může být přes tuto štolu nasáván vzduch do dutiny, což vede k náhlému a silnému poklesu tlaku v odtokové štole. Odtok se tím téměř úplně zastaví a výtok pramene skoro vyschne. Jelikož je nyní odtok téměř zcela zablokován a výrazně nižší než přítok, hladina vody v jezeře se časem opět doplní.
Aby se však proud v odtokové štolě znovu rozběhl, musí hladina vody stoupnout nad úroveň, která vedla k přerušení. Jakmile k tomu dojde, dosahuje průtok na výtoku pramene až 1800 l/s. Cyklus se tak opakuje, dokud přítok z povodí nestačí k zajištění trvalého průtoku. To je obvykle případ po celé léto, s výjimkou několika dní po silných bouřkách. Doba cyklu se prodlužuje na konci sezóny, kdy velmi malý přítok potřebuje delší dobu, aby naplnil jezero na požadovanou hladinu.
Zatímco tento zjednodušený popis naznačuje teoreticky dokonalou pravidelnost mechanismu, skutečné podmínky jsou poněkud diferencovanější. Během sezóny byly naměřeny minimální průtoky mezi 200 l/s na začátku a 20 l/s na konci léta. Stejně tak se maximální odtok pohybuje mezi 1800 a 1680 l/s.
V některých vzácných případech může dojít k tomu, že se nádrž kvůli extrémnímu suchu nemůže naplnit a voda a vzduch neustále proudí ven přes odtokové potrubí. K tomu dochází, když přítok klesne pod 600 l/s. To se stalo během několika delších období nízkého stavu vody, například v listopadu 1973, říjnu 2001 a lednu 2007. Tato pozorovaná hodnota téměř přesně odpovídá výpočtům A. Mangina, který uvedl 680 l/s.
Galerie
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Ariège Kategorie:Vyvěračky