František Spurný (9. října 1916, Plzeň – 19. února 1987) byl hudební podnikatel.

Život František Spurný se narodil do rodiny Bedřicha Spurného, majitele umělecké agentury. Za kmotra mu šel Jaroslav Kocián. Ještě studoval, když mu zemřel otec. V roce 1940 byl spolu s R. A. Dvorským za svědka Karlu Vlachovi, který si bral snoubenku Boženu. Oženil se, měl dvě děti, ale manželství nevydrželo.

Osudové bylo setkání s Yvettou Simonovou, která tehdy žila v Bratislavě a zpívala také po barech. Vášnivě se zamiloval a začal se zpěvačce dvořit. V roce 1948 se zpěvačkou oženil. Dne 28. prosince se 1949 se páru narodil syn Tomáš. Yvetta Simonová však chtěla pokračovat v kariéře zpěvačky, ale František Spurný si to nepřál. Kvůli neshodám se manželství rozpadlo.

Kariéra Františkovi Spurnému nebylo ještě ani 17 let, když zemřel jeho otec Bedřich Spurný. Do rodinného podniku byl sice zapracován, ale věnovat se mu zprvu nechtěl. Brzy ukázal, že jablko nepadlo daleko od stromu. Odhadl, že nový styl – swing – má potenciál. Protektorátní podmínky swingu nepřály, jemu se však podařilo shromáždit mladé swingové kapely z celé republiky a uspořádat jejich přehlídku.https://plzen.rozhlas.cz/radek-diestler-zapomenuty-plzensky-rodak-spurny-privezl-do-cech-armstronga-a-6735473 V sezoně 1943/1944 bylo na území Protektorátu uspořádáno 3724 koncertů vážné hudby a 3134 koncertů populární hudby. Vzhledem k množství akcí se program všech koncertů nepodařilo nacistickým cenzorům uhlídat.

Působil v Paláci Radio, kde organizoval a uváděl pořad Ráj synkop – Paradies der Synkopen.

Věnoval se i klasickému žánru. Dne 25. dubna 1944 zorganizoval koncert Dvořákových děl a o tři dny později koncert houslového virtuosa Karla Šroubka. V inzerátu na provedení Dvořákovy symfonie č. 9 chyběl podtitul – Z nového světa. Ten by evokoval USA, a proto byl program uveden jako Symfonie e -moll.

Během Protektorátu využil nacistický režim popularity Zdeňka Štěpánka. Po válce byl Zdeněk Štěpánek vyšetřován disciplinární komisí a ten měl potíže sehnat herecké angažmá. František Spurný mu uspořádal vystoupení v Lucerně. Podobně pomohl i Vlastovi Burianovi s pořádáním kabaretů. Po návratu Jana Wericha z USA byl jeho tajemníkem a zařídil jeho vystupování v pořadu Veselý leden s Janem Werichem.

Po Únoru 1948 Po Únoru 1948 organizovala kulturní vystoupení a zábavu a její obsah Komunistická strana. František Spurný sporadicky působil v pražském Varieté a Alhambře. O sankcích proti Františkovi Spurném se veřejnost dozvěděla prostřednictvím rozhořčeného čtenáře. Ten napsal novinám, že starý podnikatel a „pán Lucerny“ Spurný přecházel účelově z Hudebně artistické ústředny (HAÚ) do Československých hotelů, pak do Československých cirkusů, varieté a lunaparků a do Divadla Pražská estráda. Pořádal všelijaké zájezdy, na kterých umělcům vyplácel nepřiměřené odměny a zajišťoval dopravu osobními automobily a letadly. Kontrolní inspekční skupina ministerstva kultury zahájila podrobné šetření a následně provedla zásadní opatření organizačního a kádrového rázu. Vedoucí provozu estrádního úseku HAÚ František Spurný byl zproštěn funkce.

Pak se už musel přidat k dělnické třídě, a tak vystřídal několik zaměstnání: pomocný dělník při stavbě Betlémské kaple, nabíječ baterií v Akumulátorce, závozník v podniku Ovoce a zelenina, svářeč nebo traktorista. Pak se zdálo, že komunistický režim vzal Františka Spurného na milost. Pracoval jako náborář v Divadle Na Fidlovačce. K jeho práci patřilo i objíždění podniků a JZD.

Úspěchy V prosinci roku 1962 se vrátil do Lucerny. V druhé polovině šedesátých let 20. století došlo v Československu k politickému a společenskému uvolnění. Příznivější atmosféru využili lidé v kultuře, ale stalinisté nesložili zbraně: „...přelíčení přineslo poučení všem, kteří žijí v iluzi, že populárním umělcům je v naší společnosti vše pardonováno. Ale žádný úspěch nemůže být omluvou pro jednání, které porušuje zákon...“ Článek byl uveřejněn v souvislosti s dovozem automobilu západní provenience Pavlem Sedláčkem. Ten pak vzpomínal na šanci, kterou mu po návratu z kriminálu poskytl František Spurný.

28. října 1964 se ve velkém sále pražské Lucerny konal první koncert 1. Mezinárodního jazzového festivalu.

Do Československa přijížděli byznysmeni s obchodními záměry. Jedním z nich byl i Švýcar Werner Schmid, majitel hudební agentury Schmid Produktion, který sháněl kontakty na osoby, které rozhodovaly o československé kultuře. František Spurný se seznámil se Schmidem na podzim roku 1964 a umožnil mu setkání s ředitelem agentury Pragokoncert Pavlem Lenkou.https://publikace.nm.cz/en/file/c93bd3945396e6a542b8697b2143c43d/36405/ACTA%20HISTORIA%2074_2020_3-4_9-24-32.pdf

Výsledkem jednání byly koncerty Luise Armstronga konané v březnu 1965 v Lucerně. Wernerovi Schmidovi se podařilo zlegalizovat funkci zástupce firmy Schmid Produktion a tuto funkci svěřil Františku Spurnému. V nové funkci jednal František Spurný i s kulturním a tiskovým atašé USA Robertem Warnerem. Následovaly další koncerty: v únoru 1967 vystoupili v Lucerně francouzští šansoniéři Gilbert Bécaud a Mireille Mathieu. Další koncerty byly v roce 1969: 30. června 1969 Ella Fitzgeraldová a 30. října Duke Ellington.

Karel Gott Ve druhé polovině šedesátých let zajistila agentura Schmid Produktion výjezd na Západ řadě československých interpretů zastupovaných Pragokoncertem. Byl to Waldemar Matuška, Eva Pilarová, Josef Laufer nebo Státní soubor písní a tanců. Karel Gott vystupoval v německé televizi v pořadu Der goldene Schuss (Zlatá střela). V roce 1967 dal František Spurný dohromady tým umělců z různých žánrů a nabídl tento tým Wernerovi Schmidovi. Ten uzavřel kontrakt v Las Legas na devět měsíců. Tak se Karel Gott a Ladislav Štaidl s kapelou dostali do USA.

František Spurný zařídil vystoupení Václava Hybše na Světové výstavě v Montrealu.

Spolupráce s StB Amplitudy života Františka Spurného měly souvislost s StB. Dne 27. července 1956 podepsal spolupráci s StB, a tím mu bylo umožněno opět pracovat v kulturní oblasti. Jako „pramen“ poskytoval StB informace i z uzavřených jednání mezi českými (americkými) občany a Wernerem Schmidem.

Po divokém roce 1968 nastala normalizace. Zastupitelská kancelář Schmid Produktion byla zrušena v roce 1970, kdy byla z politických důvodů nežádoucí. Dne 11. dubna 1969 František Spurný v rámci vázacího aktu obnovil spolupráci s StB. Podpis neuchránil Spurného před zatčením; alespoň přispěl k jeho propuštění. Ve vazbě trvající rok a půl byl vyšetřován kvůli nedovolenému podnikání.https://publikace.nm.cz/file/c93bd3945396e6a542b8697b2143c43d/36405/ACTA%20HISTORIA%2074_2020_3-4_9-24-32.pdf

V jednotlivých závazcích měl různá krycí jména – jedním z nich bylo i krycí jméno Bedřich, které nosil jeho otec.

Konec života Přestěhoval se do Ústí nad Labem, kde do roku 1976 působil v kulturním středisku (Krajský podnik pro film, koncerty a estrády). V roce 1977 se vrátil do Prahy a v Lucerně umožnil Jiřímu Suchému a Janu Werichovi, aby vystoupili ve Velkém sále. Lucerny. Vystoupení se odehrálo pod hlavičkou (602. základní organizace Svazarmu) Svazu pro spolupráci s armádou. František Spurný nechal vytisknout plakáty na akci konanou 25. dubna 1977, a až následně si program nechal schválit. Další zdroj uvádí, že šlo o besedu, která byla financována „přes fotbal“, konkrétně pražskou Slávií. V memoárové literatuře je organizace akce vylíčena jako konspirativní, provedená navzdory režimu. Málo se zmiňuje, že pohled komunistické vrchnosti na Wericha mohl být ovlivněn jeho podpisem Anticharty dne 28. ledna 1977. Dne 13. května 1977 se představení Wericha v Lucerně opakovalo.

František Spurný onemocněl těžkou formou cukrovky a prodělal amputaci nohou. Zemřel dne 19. února 1987.

Reference

Kategorie:Hudební manažeři Kategorie:Narození 9. října Kategorie:Narození v roce 1916 Kategorie:Narození v Plzni Kategorie:Úmrtí 19. února Kategorie:Úmrtí v roce 1987 Kategorie:Muži