náhled|Historický hydrocykl Hydrocykl (dříve také vodní velocipéd, dnes někdy i vodní kolo) je lidskou silou poháněný dopravní prostředek, který se pohybuje po vodě. Konstrukčně se jedná o jízdní kolo uzpůsobené pro plavbu. Jde o předchůdce šlapadla, která jsou velmi rozšířená.
Je vhodný k pohybu po řece i všech typech vodních ploch - jezera, rybníky ale i moře. I přes velký zájem vynálezců a mnohé úpravy se nikdy hromadně nevyužívaly. Přesto se neustále objevují nové varianty a zájem o jejich výrobu ze stran jednotlivců pokračuje, a to i v Česku.
Historie Výrobě hydrocyklů se věnovali primárně jednotlivci, kutilové a vynálezci. Na území dnešního Česka existovalo na přelomu 19. a 20. století několik různých variant těchto dopravních prostředků. Jejich výrobě se věnovali například v Praze, Plzni, ale i Češi v Tunisku a USA.
Konstrukce Hlavní dva druhy konstrukcí jsou hydrocykly kolesové a vrtulové. Historické hydrocykly z přelomu 19. a 20. století dosahovaly rychlosti kolem 10 až 20 kilometrů za hodinu. Rychlost byla velmi ovlivněná povětrnostními podmínkami a konstrukcí. Váha se pohybovala v desítkách kilogramů. náhled|Kolesový hydrocykl, 1895
Kolesové Hydrocykl kolesový je velice podobný dnešním šlapadlům. Pohon funguje díky pohybu hnacích lopatek, které jsou umístěné na kolesech. Počet koles se různil, od jednoho velkého, až po tři. Tříkolesové hydrocykly měly dvě kolesa vzadu a prvním kolesem se řídilo. Proto se také někdy používal název vodní tricykl.
Vrtulové Vrtulová varianta používá klasický lodní šroub. Tedy menší vrtuly umístěnou v zadní části po vodou, která pohání hydrocykl po převodu síly za šlapání. Pobyb ve vodě díky lodnímu šroubu je mnohem efektivnější a rychlejší. Proto se také i u klasických lodí naprosto upustilo od pohonu pomocí koles. Ovládání je stejné jako u jízdního kola, tedy pomocí řídítek. Ta jsou napojena na kormidlo.
Existovaly i speciální, méně používané, vrtulové hydrocykly, kde byly vrtule zároveň i plovoucími tělesy, ze kterých se hydrocykl skládal.
Prakticky všechny vrtulové hydrocykly mají dvě plovací části, takže se jedná o katamarán. Kolesové hydrocykly mají různé tvary, často vypadají jako klasické pramice, na které bylo umístěno jízdní kolo a velká kolesa.
Speciální varianty náhled|Tandemový hydrocykl
Tandem Stejně jako klasická jízdní kola se hydrocykly vyráběly v mnoha různých variantách. Existovalo například tandemové provedení pro dva, ale i více lidí. Toto provedení bylo celkem časté, hlavně pro dvě osoby. Stejně jako i u tandemového kola je zde vyšší efektivita. Zároveň zde ale hraje důležitou roli i sociální aspekt, kdy je možné se spolujezdcem komunikovat při plavbě, podobně jako u šlapadel.
Obojživelné Specialitou vyráběnou v USA na konci 19. století byl takzvaný zemní a vodní tricykl. Jednalo se o jízdní kolo a hydrocykl zároveň, tedy obojživelné vozidlo. To umožňovalo pohyb jak po souši, tak po vodě. náhled|Vodní tricykl s plachtou
S plachtou Ke snížení námahy a možné vyšší maximální rychlosti se někdy přidávala také menší plachta. Kombinace plachty a šlapání sice poskytla větší rychlost, ale zase zvýšila složitost ovládání a menší stabilitu.
Vrtulový pohon Konstrukčně velmi odlišnou byla varianta s vrtulovým pohonem, kde se vrtule nenacházela pod vodou, ale za zády řidiče ve vzduchu. Tato varianta měla údajně umožňovat podstatnější vyšší maximální rychlost.
Moderní využití Prvotní zájem o tento vynález upadl a hydrocykly nejsou hromadně využívané. Největší využití mají v oblasti turistiky. Existuje několik firem, které nabízejí konstrukční sady, díky kterým lze klasické jízdní kolo předělat na hydrocykl. Větší využití elektrokol se promítlo i do oblasti vodní přepravy, a existují různé moderní varianty hydrocyklu s částečným elektrickým pohonem.
Galerie
Odkazy
Reference
Související články Jízdní kolo Šlapadlo
Externí odkazy
Kategorie:Dopravní prostředky Kategorie:Jízdní kolo Kategorie:Typy plavidel Kategorie:Vozidla poháněná lidskou silou