Ilja Pek (5. listopadu 1945 Česká Třebová – 25. listopadu 1998 Olomouc) byl český přírodovědec, geolog, paleontolog a vysokoškolský pedagog, autor a redaktor vlastivědných a historických prací z okolí České a Moravské Třebové.
Život Narodil se v České Třebové. Po studiu základní školy vystudoval Střední všeobecně vzdělávací školu. V letech 1963–1968 studoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, obor geologie se zaměřením na paleontologii. Studium úspěšně zakončil obhajobou diplomové práce Agnostidní trilobiti středočeského ordoviku.
Díky vynikajícím studijním výsledkům byl na doporučení paleontologa Zdeňka Špilara přijat jako asistent na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, kde působil na katedře geologie. Zde vyučoval paleontologii i další geologické disciplíny, zastával funkci vedoucího katedry a postupně získal titul doktora přírodních věd, vědeckou hodnost kandidáta věd a byl jmenován docentem.
Vedle trilobitové fauny se jeho odborný zájem soustředil také na ichnologii, tedy studium fosilních stop po životních projevech organismů. Patřil k předním odborníkům v této oblasti a významným výsledkem jeho práce byla monografie Úvod do studia fosilních stop, vydaná v roce 1996 ve spolupráci s Radkem Mikulášem.
Významnou část jeho vědecké činnosti představoval rovněž výzkum fauny ledovcových souvků zavlečených kvartérním ledovcem na území severní Moravy a Slezska. I v tomto oboru dosáhl mezinárodního uznání; stal se členem německé odborné společnosti Gesellschaft für Geschiebeforschung v Hamburku i členem International Paleontological Association v USA. Byl rovněž dlouholetým členem České geologické společnosti.
Ilja Pek byl respektovaným pedagogem, ceněným svými studenty. Podílel se na vzniku vysokoškolských učebních textů, mimo jiné publikace Základy zoopaleontologie, kterou připravil ve spolupráci se Z. Vašíčkem, Z. Ročkem, V. Hajným a R. Mikulášem.
V roce 1988 byl požádán o odbornou revizi ordovické trilobitové fauny z nalezišť ve Španělsku a Bolívii. Roku 1993 byl jmenován vedoucím katedry geologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Zároveň působil jako předseda poradního sboru Slezského zemského muzea v Opavě a spolupracoval s řadou regionálních muzeí, kde se podílel na revizi, determinaci a částečně i na instalaci paleontologických sbírek a expozic.
Publikační činnost Ilji Peka zahrnovala odborné články, rozsáhlé studie i monografie. Vedle odborné paleontologie se věnoval také regionální historii a vlastivědě, zejména v souvislosti s Českotřebovskem. Spolupracoval s Městským muzeem v České Třebové a podílel se na přípravě několika vlastivědných publikací, mimo jiné knihy Neživá příroda Českotřebovska. Přispíval rovněž do Českotřebovského zpravodaje.
Jeho rozsáhlá sbírka druhohorních a třetihorních fosilií z regionu, čítající více než 21 000 exemplářů, byla v roce 2002 převedena do geologicko-paleontologických sbírek Městského muzea v České Třebové.
Zajímal se také o etnografii a historii rodného kraje, obdivoval zejména tradiční českotřebovské betlémy a pravidelně se účastnil kulturních a historických výstav.
Zemřel v listopadu 1998, pohřben je na městském hřbitově v rodné České Třebové.
Bibliografie PEK, Ilja: Agnostidní trilobiti středočeského ordoviku [diplomová práce]. Praha, Univerzita Karlova 1963. PEK, Ilja: Ichnofosilie moravskoslezského kulmu. Praha, Univerzita Karlova 1990. MICHALSKI, Milan – Petr Panoš, Ilja Pek: Neživá příroda Českotřebovska. Česká Třebová, Městské muzeum v České Třebové 1988. PEK, Ilja a kol.: Základy zoopaleontologie. Univerzita Palackého, Olomouc 1996.
Odkazy
Reference
Kategorie:Čeští paleontologové Kategorie:Čeští geologové Kategorie:Narození v České Třebové Kategorie:Úmrtí v Olomouci Kategorie:Narození 5. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1998 Kategorie:Narození v roce 1945 Kategorie:Absolventi Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Muži