Radnice v Dobrovici na severní straně Palackého náměstí čp. 28 v okrese Mladá Boleslav je památkově chráněný dům z počátku 17. století.
Historie radnice V roce 1601 věnoval měšťan Havel Valášek městu pozemek s rozestavěnou budovou, majitel panství Henyk z Valdštejna z rozestavěné stavby dal postavit radnici. Na výstavbě a výzdobě radnice se začátkem 17. století podíleli italští mistři, kteří pracovali současně na stavbě dobrovického zámku. Již kolem roku 1610 konšelé jednali v nové reprezentační budově radnice s honosným orlojem.
Mohutné podpěrné pilíře byly postaveny v letech 1660–1664, protože jílové podloží způsobovalo nestabilitu budovy. Při požáru v roce 1673 shořel orloj a vyřezávaný strop v hlavním sálu, neporušený zůstal pouze vstupní kamenný portál s městským znakem, který je na budově radnice je dodnes. Radnici obnovil místní zedník J. Jedlička během jednoho roku, opravil střechu a věž, obnovil oba barokní štíty; budova byla od této přestavby již bez orloje a vyřezávaného stropu.
Koncem 19. a začátkem 20. století městská rada v budově nesídlila, v přízemí byla restaurace. Její nájemce a provozovatel bydlel v prvním patře, ve velké klenuté místnosti byli ubytováni hosté. Sídlo radnice bylo do budovy vráceno po výstavbě dnešního Hotelu Radnice po roce 1924.
náhled|Radnice
Budova byla opakovaně v dalších letech a stoletích opravována, k zásadní opravě došlo v letech 1924–1925, kdy se opět stala sídlem radnice. V roce 1930 byl do obřadní síně instalován jeden ze čtyř původních renesančních stropů z dobrovického zámku, protože zámek dal v roce 1831 tehdejší majitel panství Anselm Thurn-Taxis přestavět na cukrovar. Cukrovar byl zrušen, dnes je bývalý zámek sídlem Dobrovického muzea cukrovarnictví, lihovarnictví, řepařství a města Dobrovice a informačního centra. Budova radnice je sídlem městského úřadu. Veřejnosti je přístupna radniční věž.
Architektura Budova je hodnotnou pozdně renesanční stavbou. Z nejstarší výstavby radnice je však do dnešní doby zachován pouze kamenný portál.
Radnice je jednopatrová budova se čtyřosým průčelím s přízemním loubím se dvěma oblouky s křížovou klenbou, které je podepřeno dvěma nárožními pilíři. Za vstupním portálem je vnitřní mázhaus s křížovou klenbou. Za ním se nachází křížově klenutý sál a stejnou klenbu mají ještě další dvě místnosti.
Při jižní části hlavní budovy byla přistavena dřevěná pavlač a v 18. století barokní brána vedoucí do dvora.
Schodiště vedoucí z chodby do místností prvního patra s částí valených kleneb je v prostoru nejnižší části věže. V prvním patře budovy je umístěn historický kazetový strop přemístěný ze zámku.
Mohutná šestipatrová čtyřhranná věž přiléhá k budově po levé straně. Nad schodištěm do prvního patra jsou jednotlivá podlaží oddělena trámovými stropy. Z místnosti v pátém patře je vstup na okružní ochoz se zábradlím. Nejvyšší část věže je hrázděná. Střecha věže je zakončena lucernou s cibulí a špicí. Budova jako celek není podsklepena. Ve dvoře byly postaveny hospodářské přístavky včetně novodobých.
Strop hlavního sálu V roce 1930 byl do radniční obřadní síně instalován jeden ze čtyř původních renesančních stropů z dobrovického zámku. Tento byl původně umístěn v tanečním sále zámku. Další tři malované stropy byly sejmuty a převezeny na zámky Mnichovo Hradiště, Plumlov a Bělá pod Bezdězem (odtud později přenesen na Švihov).
Dřevěný kazetový strop je zdobený vyřezávanými valdštejnskými erby a osmi malbami podle Ovidiových Proměn: Jupiter a Kallisto, Narcis, Diana a Akteon, Kefalos a Aurora, Lov kalydonský, Kyparissos, Adonis a Venuše, Odysseus a Kirké. Čtyři pole stropu jsou málo zřetelná a pravděpodobně znázorňují Lynkeuse, Arethus, Koronise, Lycabase, Danose, Hypermestra, Pyrama a Thisbe. Květinové arabesky na okrajích jsou propletené fantastickými postavami, nestvůrami, zvířaty, ovocem a květinami. Uprostřed je erb Valdštejnů, postranní erby patří Anně z Vartenberka, manželce Jindřicha z Valdštejna a jeho matce Apolonii Černčické z Kácova.
Jména původních malířů a řezbářů nejsou známa (možnými autory jsou malíři Elausen a Kreger Kraugus, kteří působili v Henykových službách). Poškozený strop v roce 1930 restauroval akademický malíř Bohumír Číla.
Reference
Literatura KUČEROVÁ, Eva. Radnice v Dobrovici patří k nejstarším a nejzajímavějším v regionu: ohrožené a méně známé památky na Mladoboleslavsku. Boleslavský deník. 2006, roč. 14, č. 117, s. 2. ISSN 1212-5806. POCHE, Emanuel a kol. Umělecké památky Čech. Sv. 1. Praha: Academia, 1977. S. 269-270. HERČÍK, Karel. Dobrovice 450 let městem, 1558-2008. Dobrovice: Město Dobrovice, 2008.159 s. S. 106 SLÁDEČEK, Antonín. Paměti města Dobrovice a jeho okolí. Praha: Nakladateľstvo slovenských profesorov, 1900. 230 s. S. 105-106.
Kategorie:Stavby v Dobrovici Kategorie:Kulturní památky v Dobrovici Dobrovice Dobrovice