Pirgova kula (bulharsky Пиргова кула) je středověká obranná a obytná věž v historickém jádru města Kjustendilu, správního centra stejnojmenné oblasti na západě Bulharska poblíž hranic se Srbskem a Severní Makedonií. Objekt je od roku 1968 chráněný jako bulharská kulturní památka národního významu.

Název

Bulharský dvouslovný název věže po přeložení vyznívá poněkud kuriózně, byť se v něm odráží tisíciletá historie města od předkřesťanské éry až po období osmanské nadvlády. Výraz „Pirgova“ je odvozen od řeckého slova „pyrgos“, což znamená „věž“. Slovo „kula“, převzaté z turečtiny, se používá kromě bulharštiny i v dalších balkánských jazycích (srbština, chorvatština, makedonština, bosenština, albánština, rumunština) a znamená taktéž „věž“. Čili doslovný překlad názvu této kjustendilské památky by zněl „Věžova věž“.

Historie náhled|Josef Oberbauer: Kjustendil (1908)|vlevo Obytné věže neboli věžové domy, které obvykle plnily též obrannou či strážní funkci, byly budovány v evropské části Osmanské říše od středověku až po 19. a počátek 20. století. Dochovaly se zejména v Albánii, Kosovu a Černé Hoře, ale lze je nalézt i v Srbsku, Bosně a Hercegovině, Severní Makedonii i v Bulharsku, na jihu Rumunska v oblasti historické Olténie neboli Malého Valašska a na území někdejšího Řeckého království.

Kjustendilská obytná věž byla pravděpodobně postavena na konci 14. nebo na počátku 15. století. Podle názoru vědců se její stavba podobá věžím vidinského hradu, zvaného Baba Vida, vybudovaného ve 14. století. Věž Pirgova kula reprezentuje pevnostní architekturu z doby Druhé bulharské říše.

Ve druhé polovině 14. století v této části Balkánu probíhaly boje mezi bulharskou, srbskou a Byzantskou říší. Území Velbaždského despotátu s centrem v dnešním Kjustendilu, ve středověku zvaném Velbažd, tehdy vládl jako částečně nezávislý osmanský vazal srbský velmož Konstantin Dejanović neboli Konstantin Dragaš. Na přelomu let 1427 a 1428 byl Velbaždský despotát definitivně připojen k Osmanské říši jako Kjustendilský sandžak.

V roce 1904 bylo město postiženo zemětřesením, při kterém byl mj. natolik silně poškozen minaret Ahmed bejovy mešity v sousedství Pirgovy kule, že jeho pozůstatky musely být později zbořeny. V roce 1909 byla Pirgova kula výnosem bulharského cara Ferdinanda I. odevzdána do správy města Kjustendilu spolu s okolními pozemky o rozloze 250 m².

náhled|Velbaždský despotát

Popis

Pirgova kula se nachází v centru Kjustendilu poblíž areálu bývalých římských lázní z 2.– 3. století n. l. a Ahmed bejovy mešity, jižně od městských lázní Čifte.

Věž je vysoká 15 metrů a má téměř čtvercový půdorys o rozměrech 8,25 x 8,35 m. Zdi v přízemí jsou silné 1,4 metru, v prvním a druhém poschodí 1,1 m a v nejvyšším patře se zužují na 0,8 m. Zdivo se skládá z menších kamenů a z cihel o rozměrech 25 x 4 cm, spojených maltou Cihly se nacházejí především kolem okenních otvorů a na nárožích budovy. Při výstavbě věže byl použit materiál z nedalekých zaniklých římských lázní.

Přízemí, nad nímž jsou další tři poschodí, sloužilo jako skladiště, zejména jako sklad zbraní. Do prvního patra vedl ze severní strany klenutý vchod, v jižní zdi jsou dvě střílny a v interiéru kamenný krb. Druhé patro bylo vybaveno pro dlouhodobé obývání. Je zde rovněž krb, galerie a výklenky, včetně výklenku s prevétem. Třetí patro, rozdělené na dvě mezipatra, bylo uzpůsobeno pro kruhovou obranu.

Přístup Prohlídku věže je možné si domluvit v místním muzeu.

Odkazy Reference

Související články

Hisarlaka (pevnost)

Externí odkazy

Kategorie:Kulturní památky v Bulharsku Kategorie:Věže v Bulharsku Kategorie:Kjustendil