náhled|Srbský armádní robot Miloš (2019) Autonomní zbraně, někdy též smrtící autonomní zbraně nebo smrtící autonomní zbraňové systémy (z anglického názvu Lethal autonomous weapons (LAWs) nebo Lethal autonomous weapon systems (LAWS)), jsou typem armádních dronů a robotů, které jsou autonomní ve smyslu schopnosti samostatného vyhledávání a likvidace cílů na základě dřívějšího naprogramování. Nejde ovšem o rozhodování z vlastní vůle.

Autonomie zbraní V oblasti vývoje zbraní je pojem „autonomní“ nejednoznačný a jeho význam se liší podle státu, instituce či autora. Americké ministerstvo obrany definuje autonomní zbraňový systém jako takový, který po aktivaci dokáže vybrat a napadnout cíl bez dalšího zásahu člověka, zatímco britské ministerstvo obrany zdůrazňuje schopnost systému porozumět vyššímu záměru, samostatně se rozhodovat mezi alternativami a jednat bez lidského dohledu, i když určitá míra lidské interakce může zůstat zachována. Někteří odborníci, například Heather Roff, poukazují na schopnost těchto systémů učit se a přizpůsobovat se měnícím se podmínkám a samostatně rozhodovat o použití síly, zatímco další, jako Peter Asaro či Mark Gubrud, považují za autonomní jakýkoli systém schopný použít smrtící sílu bez rozhodnutí či potvrzení lidským operátorem; pro mezinárodní smlouvy je proto zásadní sjednotit samotnou definici autonomní zbraně.

Využití náhled|Turecký dron STM Kargu (2021) Podle časopisu The Economist by se s rozvojem technologií mohly armádní autonomní roboti využívat například k odminování, kladení min, protiponorkovému senzorovému síťování, hlídkování s aktivním sonarem, zásobování ponorek či jako levné raketové platformy.

Podle americké zprávy z roku 2018 má Rusko vyvíjet mezikontinentální jaderně vyzbrojené autonomní torpédo „Status 6“. Rusko dále pracuje na střelách, dronech a vojenských robotech s umělou inteligencí. Současně Izrael, podle ministra Ajúba Qará, vyvíjí vojenské roboty včetně miniaturních ve velikosti hmyzu. Zástupce čínské firmy Norinco uvedl, že budoucí bojiště se obejdou bez lidí a použití smrtících autonomních zbraní je nevyhnutelné, přičemž tehdejší americký ministr obrany Mark Esper kritizoval Čínu za prodej dronů schopných zabíjet bez lidského dohledu.

Britská armáda nasadila nové autonomní armádní prostředky v roce 2019. Americké námořnictvo vyvíjí „ghost“ flotily a americká Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA) pracuje na vývoji rojů až 250 autonomních smrtících dronů pro americkou armádu.

V roce 2020 měl v Libyi dron Kargu 2 poprvé autonomně zaútočit na člověka. O rok později Izrael použil roj bojových dronů řízených umělou inteligencí v Pásmu Gazy.

Ukrajinská armáda během rusko-ukrajinské války vyvinula a nasadila autonomní bojové roboty i drony, které byly propojeny s umělou inteligencí. Během války mělo také dojít k prvnímu zabití člověka plně autonomním dronem.

Etika a legalita náhled|Protest proti nasazení autonomních zbraní u policie v San Franciscu (2022) Profesor informatiky Stuart Russell z Kalifornské univerzity považuje smrtící autonomní zbraňové systémy (LAWs) za neetické a nelidské zejména proto, že obtížně rozlišují mezi bojovníky a civilisty. Kritici z řad ekonomů a právních teoretiků upozorňují, že by mohly porušovat mezinárodní humanitární právo, konkrétně zásadu rozlišování a proporcionality, jež vyžadují odlišení bojujících od nebojujících a přiměřenost civilních škod vojenskému cíli. Tento argument bývá používán pro zákaz „zabijáckých robotů“, ačkoli někteří autoři namítají, že se nemusí vztahovat na systémy, které právo neporušují.

Zpráva Congressional Research Service z roku 2021 uvádí, že neexistuje mezinárodní právní zákaz vývoje či použití LAWs, přesto probíhají jednání v rámci OSN o dopadech na Úmluvu o některých konvenčních zbraních. Další debata se týká otázky odpovědnosti: podle filosofa Roberta Sparrowa jsou autonomní zbraně kauzálně, nikoli však morálně odpovědné, což může vést k beztrestnosti zločinů, zatímco Thomas Simpson a Vincent Müller soudí, že technologie může naopak usnadnit dohledatelnost rozhodnutí; potenciální porušení práva se přitom týká pouze konfliktů, kde je nutné rozlišovat mezi bojovníky a civilisty.

Možnost nasazení smrtících autonomních zbraní (LAWs) vyvolala silnou mezinárodní debatu o „zabijáckých robotech“ a riziku závodů ve zbrojení; v roce 2013 vznikla iniciativa Campaign to Stop Killer Robots a v roce 2015 více než tisíc expertů na umělou inteligenci (mj. Stephen Hawking, Steve Wozniak či Elon Musk) podepsalo výzvu k jejich zákazu. Organizace PAX for Peace varuje, že tyto systémy mohou snížit práh pro zahájení války a oslabit demokratickou kontrolu. K zákazu opakovaně vyzval i Svatý stolec.

Na půdě OSN většina států podpořila zákaz, zatímco menšina včetně USA, Ruska či Izraele jej odmítla. V roce 2023 se uskutečnil summit 60 států o odpovědném využití AI v armádě a 22. prosince téhož roku přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci podporující mezinárodní diskusi o rizicích smrtících autonomních zbraní, která byla schválena 152 hlasy pro, 4 proti a 11 se zdrželo.

Spor vyvolalo i krátké schválení využití LAWs policií v San Franciscu v roce 2022, které bylo následně zrušeno.https://www.sfchronicle.com/bayarea/article/S-F-halts-killer-robots-police-policy-17636020.php

Odkazy

Reference

Související články Bezpilotní pozemní vozidlo Bezpilotní bojové letadlo Hladinové plavidlo bez posádky Autonomní vozidlo

Kategorie:Bojová technika Kategorie:Bezpilotní letadla Kategorie:Umělá inteligence