Viktor Zednik von Zeldegg ( Viktor Zedník, Victor Ernst Zednik Edler von Zeldegg) (31. srpna 1853 Zrenjanin – 29. srpna 1926 Vídeň) byl rakousko-uherský generál českého původu. Pocházel z rodiny důstojníka a jako absolvent vojenských škol sloužil v c. k. armádě od roku 1872. Vystřídal službu u různých jednotek dělostřelectva a uplatnil se také jako pedagog. V letech 1908–1912 byl prezidentem Vojenského technického výboru a v roce 1913 byl penzionován v hodnosti polního podmaršála. Za první světové války vstoupil znovu do aktivní služby, zastával funkce na ministerstvu války a v roce 1916 byl povýšen na polního zbrojmistra. Po vzniku Československa obdržel hodnost generála III. třídy ve výslužbě v československé armádě s nárokem na penzi (1920).
Životopis Narodil se ve Vojvodině (dnešní Srbsko) jako nejstarší ze tří synů c. k. podplukovníka Johanna Zednika (1825–1912) pohřbeného na Olšanských hřbitovech.Hrob Johanna Zednika na webu Spolek pro vojenská pietní místa dostupné online První vojenskou průpravu získal na kadetní škole v Sankt Pölten a v letech 1868–1872 studoval na Technické vojenské akademii ve Vídni. Do armády vstoupil v roce 1872 jako poručík u 6. dělostřeleckého pluku v Krakově, u dalších jednotek dělostřelectva vystřídal službu v PrazeKais. Königl. Militär Schematismus 1874; Vídeň, 1874; s. 483 dostupné online a Terezíně.Kais. Königl. Militär Schematismus 1878; Vídeň, 1877; s. 519, 527 dostupné online Mezitím v letech 1876–1878 absolvoval vyšší kurz pro důstojníky dělostřelectva a v hodnosti nadporučíka (1878) byl přidělen ke štábu 14. jezdecké brigády v Přemyšlu (1880–1882).Kais. Königl. Militär Schematismus 1881; Vídeň, 1880; s. 160 dostupné online V roce 1882 byl povýšen na kapitána a krátce sloužil přímo na generálním štábu,Kais. Königl. Militär Schematismus 1883; Vídeň, 1883; s. 159 dostupné online v letech 1884–1886 byl přidělen k velení 4. armádního sboru v Budapešti. Po dalších letech na generálním štábu (1886–1889)Kais. Königl. Militär Schematismus 1889; Vídeň, 1888; s. 161 dostupné online byl v rámci pražského 8. armádního sboru velitelem 16. dělostřelecké baterie v Rokycanech (1889–1894).Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1893; Vídeň, 1893; s. 720 dostupné online
V hodnosti majora (1894) sloužil krátce v Karlovaci a Komárně a v letech 1895–1900 byl velitelem kadetní dělostřelecké školy ve Vídni.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1896; Vídeň, 1895; s. 688 dostupné online Mezitím byl v roce 1897 povýšen na podplukovníkaSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1899; Vídeň, 1898; s. 736, 838 dostupné online a od roku 1900 byl jako plukovník velitelem 20. dělostřeleckého pluku v Temešváru,Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1902; Vídeň, 1901; s. 167 dostupné online kde byl pak od roku 1903 důstojníkem štábu 7. armádního sboru.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1905; Vídeň, 1904; s. 847 dostupné online V letech 1905–1908 byl velitelem 14. dělostřelecké brigády v Linci a ve Vídni,Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1908; Vídeň, 1907; s. 294 dostupné online mezitím byl k datu 1. listopadu 1906 povýšen na generálmajora.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1907; Vídeň, 1906; s. 147 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1908; Vídeň, 1907; s. 293 dostupné online
V letech 1908–1912 zastával funkci prezidenta Vojenského technického výboru (Technisches Militäkomitee)Sport und Salon 2. května 1908; Vídeň, 1908; s. 9 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 301, 309 dostupné onlineTechnisches Militärkomitee dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1911; Vídeň, 1910; s. 129, 175 dostupné online a k datu 1. listopadu 1910 získal hodnost polního podmaršála.Generale und Oberste des k. und k. Heeres 1912; Vídeň, 1912; s. 4 dostupné online Ke dni 1. ledna 1913 byl penzionovánSCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 209 dostupné online a usadil se v Praze. Na začátku první světové války vstoupil znovu do aktivní služby a do roku 1918 zastával různé funkce na ministerstvu války ve Vídni.Generale und Obersten 1915; Vídeň, 1915; s. 14 dostupné online Ke dni 10. srpna 1916 získal hodnost polního zbrojmistra.Přehled generálů c. k. armády 1890–1918 na webu austro-hungarian-army.co.uk dostupné onlineGenerale und Obersten (k. u. k. Heer) 1916; Vídeň, 1916; s. 14 dostupné online
Po rozpadu monarchie se trvale usadil ve Vídni, jeho bydlištěm byla adresa Elisabethstraße 22 v 1. vídeňském obvodu.Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien; Vídeň, 1924; s. 1534 dostupné online Kvůli nároku na penzi požádal o zařazení do československé armády, v níž mu byla v roce 1920 přiznána hodnost generála III. třídy ve výslužbě.ZUMR, Jan: Šlechta v armádě první Československé republiky in: Šlechta bez monarchie. Staré elity posthabsburské střední Evropy 1918–1938; Praha, 2025; s. 100Generálové III. třídy ve výslužbě v československé armádě 1919–1927 na webu valka.cz dostupné online Zemřel 29. srpna 1926 krátce před svými 73. narozeninami a na základě své poslední vůle byl 1. září 1926 zpopelněn.
Jeho mladší bratr Oskar (1855–1922) byl také generálem v rakousko-uherské armádě, naposledy jako velitel zeměbranecké divize v Terezíně. Po odchodu do výslužby byl povýšen na generála pěchoty a za první světové války se angažoval v charitě jako viceprezident rakouské Společnosti Mezinárodního červeného kříže. Ze sourozenců byl nejmladší Rudolf (1860–1891), který zemřel předčasně jako inženýr u železniční společnosti Südbahn Gesselschaft.Genealogisches taschenbuch der adeligen häuser Österreichs 1905; Vídeň, 1905; s. 611–612 dostupné online Jejich sestra Gabriele (Jella von Zednik, 1856–1924) se uplatnila jako německy píšící spisovatelka a překladatelka trvale žijící v Praze.Neues Wiener Journal 5. listopadu 1924; Vídeň, 1924; s. 9 dostupné online
Tituly a ocenění Užíval šlechtický titul s predikátem Edler von Zeldegg, který získal otec v roce 1888.Rodina Zednik von Zeldegg na webu novanobilitas.eu dostupné online Během služby v armádě získal několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.STEINER, Jörg, C.: Schematismus der generale und obersten der K.U.K. Armee 1918; Vídeň, 1992; s. 169 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1897) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž III. třídy (1898) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů rytířský kříž Řádu Františka Josefa (1900) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1904) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1912) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1912) 60x60pixelů komturský kříž Řádu Františka Josefa s hvězdou a válečnou dekorací (1918)
Zahraničí 60x60pixelů Řád červené orlice III. třídy (1896, Německo) 60x60pixelů Železný kříž II. třídy (1916, Německo)
Odkazy Reference
Literatura BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 327–328 (heslo Viktor Zednik von Zeldegg) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online () VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2008; Praha, 2007; 488 s. ISBN 978-80-85955-36-1
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Českoslovenští generálové Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Železného kříže Kategorie:Narození 31. srpna Kategorie:Narození v roce 1853 Kategorie:Úmrtí 29. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1926 Kategorie:Úmrtí ve Vídni