Otto Beck von Nordenau (1. srpna 1837 Ivančice – 4. června 1910 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. Od roku 1855 sloužil v c. k. armádě jako nižší důstojník u ženistů a zúčastnil se dvou válečných tažení. Později se prosadil jako odborník na výstavbu pevností a budování silničních a železničních komunikací. Uplatnil se též jako pedagog a spisovatel. V závěru kariéry zastával funkci generálního inspektora ženijních vojsk (1894–1903) a v roce 1902 byl povýšen do hodnosti polního zbrojmistra.
Životopis Narodil se v Ivančicích jako syn důstojníka Friedricha Becka, účastníka napoleonských válek. Po absolovávní ženijní akademie vstoupil do armády v roce 1855 jako poručík u 1. pluku ženistů v Krakově.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1856; Vídeň, 1856; s. 587 dostupné online V roce 1859 se zúčastnil války se Sardinií a byl povýšen na nadporučíka.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1860–1861; Vídeň, 1860; s. 471 dostupné online Poté se podílel se na opevňovacích pracích v Mantově a postupoval v hodnostech (rytmistr 1864,Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1865; Vídeň, 1865; s. 490 dostupné online kapitán 1866).Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1867; Vídeň, 1867; s. 542 dostupné online V roce 1866 bojoval v prusko-rakouské válce a následně byl přeložen do Terezína, kde se také podílel na modernizaci pevnosti. Další zásluhy získal na budování pevností v Pule a Přemyšlu, působil také jako pedagog na Válečné škole (K.u.K. Kriegsschule, 1874–1875)Die K. Und K. Kriegsschule 1852–1902; Vídeň, 1903; s. 26 dostupné online a krátce byl též úředníkem na ministerstvu války.
V roce 1876 byl v hodnosti majora přeložen k ženijnímu velitelství v KrakověKais. Königl. Militär Schematismus 1878; Vídeň, 1877; s. 569 dostupné online a zasloužil se o vybudování železnice do Brodů. V roce 1879 získal hodnost podplukovníka a působil u Technického vojenského výboru ministerstva války, odkud byl v roce 1881 povolán k velení pevnosti v Pule.Kais. Königl. Militär Schematismus 1883; Vídeň, 1883; s. 692 dostupné online V roce 1884 byl povýšen na plukovníka a v Technickém vojenském výboru vedl II. sekci pro výstavbu pevností a komunikací.Kais. Königl. Militär Schematismus 1886; Vídeň, 1885; s. 90, 132 dostupné online V letech 1890–1894 byl velitelem ženijního vojska u 11. armádního sboru v Lvově.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1891; Vídeň, 1891; s. 114, 141 dostupné online
K datu 1. listopadu 1890 byl povýšen do hodnosti generálmajora a ještě dva roky strávil ve Lvově,Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1892; Vídeň, 1892; s. 114, 140 dostupné online od roku 1892 byl pověřen vedením agendy inspektorátu ženijních vojsk.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1893; Vídeň, 1893; s. 88, 139 dostupné online Ke dni 1. listopadu 1894 získal hodnost polního podmaršálaSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1895; Vídeň, 1895; s. 79, 127 dostupné online a nakonec byl v letech 1894–1902 generálním inspektorem ženijních vojsk (General-Genie-Inspector).Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1896; Vídeň, 1895; s. 242 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1901; Vídeň, 1900; s. 105, 150 dostupné online K datu 1. listopadu 1902 byl povýšen do hodnosti polního zbrojmistraPřehled generálů rakousko-uherské armády na webu austro-hungarian-army.co.uk dostupné online a o půl roku později byl penzionován (1. května 1903).SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 12 dostupné online
Po odchodu do výslužby žil trvale ve Vídni, bydlel na adrese Sieveringstraße 50 ve vídeňské čtvrti Döbling.Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien 1909; Vídeň, 1909; s. 55 dostupné online Zemřel ve Vídni 4. června 1910 ve věku 72 let.Wiener Salonblatt 11. června 1910; Vídeň, 1910 s. 18 dostupné online
Tituly a ocenění Od narození užíval šlechtický titul s predikátem Edler von Nordenau, který získal jeho otec v roce 1836. Při příležitosti odchodu do penze obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence (1903).Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1904; Vídeň, 1903; s. 218 dostupné online Během služby v armádě získal několik vyznamenání.Ruhestands-Schematismus der Österreichisch-Ungarischen Armee für 1910; Štýrský Hradec, 1910; s. 23 dostupné online
60x60pixelů Válečná medaile (1873) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1879) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1885) 60x60pixelů Řád železné koruny II. třídy (1898) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy (1903) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908)
Odkazy
Reference
Literatura DUSCHNITZ, Alexander: Der Oberste Kriegsherr und sein Stab 1908; Vídeň, 1908; s. 77 dostupné online VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2020; Praha, 2013; s. 56–57 (heslo Beck z Nordenau) ISBN 978-80-905324-1-0
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Tajní radové Kategorie:Osobnosti prusko-rakouské války Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Narození 1. srpna Kategorie:Narození v roce 1837 Kategorie:Narození v Ivančicích Kategorie:Úmrtí 4. června Kategorie:Úmrtí v roce 1910 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži