Kostel svaté Trojice (polsky kościół św. Trójcy) v Těšíně patří k malé skupině evangelických kostelů postavených na území Horního a Dolního Slezska v 16. století. Nachází se severně od historické časti města při náměstí Józefa Londzina a v ústí ulice Jana Michejdy. Vyznačuje se návazností na středověké jednoduché schéma jednolodního kostela s presbytářem.

Historie Vznik kostela je spojený s morovou epidemií probíhající na území Těšínska roku 1585. Město bylo nemocí tvrdě zasaženo a pro pohřbení všech zemřelých vznikl nedostatek místa. Těšínská kněžna Sidonie Kateřina Sasko-Lauenburská proto zakoupila a darovala městu pozemky, kde bylo ve třech hrobech údajně pohřbeno asi 3000 lidí včetně několika evangelických duchovních. Hřbitovu se začalo říkat „Nový“ a byli na něm pohřbívány oběti i dalších epidemií, například roku 1599. Jako připomínka obětí moru zde byla postavena dřevěná kaple, roku 1594 přebudována na zděný kostelík.

Situace kostela se změnila, když nový kníže Adam Václav Těšínský (syn kněžny Kateřiny Sidonie) konvertoval ke katolictví. Hřbitovní kostelík evangelíkům zůstal, protože jej jako jediný sami postavili, ale ostatní kostely byly navráceny katolickým řádům. Tento stav trval ještě za života poslední těšínské kněžny z rodu Piastovců, Alžběty Lukrécie, která dokonce povolila, aby na dvou kostelních zvonech odlitých roku 1641 byl uveden její erb a jméno, ale po její smrti roku 1653 museli evangelíci město nadobro opustit.

Na začátku roku 1654 kostel sv. Trojice převzala náboženská komise a udělala z něj filiální chrám farního kostela. Těšínští protestanté se jej snažili získat zpět, ale bezúspěšně. Kostel se stal oblíbeným místem pohřbívání zesnulých měšťanů, jak protestantských, tak katolických. V roce 1659 zde byla postavena rodinná hrobka bývalého starosty Těšína Andrzeja Windaua. Údajně existovala i hrobka rodiny Reissů. Na hřbitově je také pohřben kněz Leopold Szerznik (1747–1814). Na přelomu 17. a 18. století kostel užívali otcové bonifrátri, dokud si v sousedství nevybudovali vlastní sídlo s kostelem.

V 19. století kostel prošel novogotickými úpravami, včetně přidání zděné věže a výměny obrazů, a hřbitov byl obehnán zdí se vstupní branou. V té době kostel sloužil jako hřbitovní kaple k pořádání bohoslužeb pro studenty středních škol, příležitostně také pro vojáky těšínské posádky. V roce 1883 byl hřbitov navzdory protestům měšťanů zrušen liberální městskou radou a přeměněn na park. Ve 21. století stavba prošla rekonstrukcí a dnes je filiálním kostelem farnosti sv. Máří Magdaleny v Těšíně.

Architektura náhled|upright|Západní fasáda kostela sv. Trojice v renesančním stylu

Exteriér Goticko-renesanční kostel má jedinou loď s presbytářem orientovaným na východ. Třípolová loď se vyznačuje větší šířkou a výškou. Při jejím východním poli stojí čtvercová věž, v jejímž přízemí se nachází předsíň, kudy se do kostela vstupuje. Polygonálně uzavřený presbytář je dvoupolový a na severní straně na něj navazuje pravoúhlá sakristie.

Z konce 16. století se dochovaly celkem tři kamenné, lomené, gotické portály s profilováním. První z nich vede z předsíně do lodi, druhý se nachází v západní fasádě a třetí je zazděný v severní stěně lodi. Loď i presbytář jsou zvenčí opatřeny odstupňovanými opěráky, mezi kterými leží lomená okna. náhled|upright|Věž kostela sv. Trojice s hlavním vstupem Charakteristickou fasádu na západní straně kostela završuje štít pozdně renesančního vzhledu. Štít je římsami a členěnými volutami dělen na tři části, každou z nich ozvláštňují pilastry, dvouobloukové niky a okénka, která jsou buď čtvercová nebo kruhová.

Novogotická věž postavená roku 1864 na místě hrobové kaple má tři podlaží. Nad vstupem v dolním podlaží se nachází okno se zdobným ostěním. Horní část věže je osmiboká. Věžní helmice má jehlancový (pyramidální) tvar.

Celá stavba je vyzděná z cihel a bíle omítnutá. Sedlové střechy nad lodí a presbytářem drží kolíkovaný krov, nad presbytářem částečně vyřezaný. Nad sakristií je pultová stříška. Všechny střechy jsou dnes pokryté ocelovým plechem s charakteristickým modrým nátěrem. Ze stejného materiálu je i oplechování fasádních prvků.

Z přilehlého hřbitova, dnes parku, zmizely poslední náhrobky roku 1945. Do vnějších stěn kostela ale bylo zazděno několik barokních kamenných epitafů ze 17. století, dnes už dosti poškozených. Na severní stěně sakristie je epitaf s nápisem ‚Mateusz Zima, 1634‘ a Paweł Zima, 1669‘, na stěně apsidy ‚Katarzyna Chylkowa († 1635)‘ a na jižní stěně věže ‚Gabriel Görloff, mincmistr těšínský, 1655‘. náhled|upright|Interiér kostela sv. Trojice s triumfálním obloukem a třemi oltáři

Interiér náhled|Kruchta na západní straně lodi kostela sv. Trojice Loď je zaklenutá valenou klenbou s lunetami a s geometrickou štukovou výzdobou z lišt, které přecházejí na pilíře při stěnách. V jejím jihozápadním rohu se nachází schodiště vedoucí k hudební kruchtě. Kruchta byla přistavěna na přelomu 18. a 19. století, je zaklenuta třemi plackovými klenbami a nesou ji tři arkády s pilíři s profilem košového tvaru.

V předsíni pod věží najdeme klenbu křížově-valenou s novogotickými žebry a ve stěnách čtyři niky uzavřené seříznutým trojlístkem. Z předsíně také vychází točité schodiště vinoucí se nahoru do věže, a to v tloušce její vychodní zdi. Ve věži dodnes visí jeden ze zvonů Alžběty Lukrécie, sice prasklý, ale během první světové války zachráněný před rekvizicí. Presbytář je zaklenut křížovou a valenou klenbou a do lodi je otevřen lomeným triumfálním obloukem. Přilehlá sakristie má křížově-valenou klenbu. náhled|upright|Hlavní oltář kostela sv. Trojice V kostele se nacházejí celkem tři oltáře ve stylu regence z druhé čtvrtiny 18. století. V hlavním sloupovém oltáři najdeme obrazy „Křest v Jordánu“ a „Bůh otec v plné nebeské slávě“, které vytvořil Franz Dobiaschowsky z Vídně. Dále se zde nachází sochy sv. Terezie a sv. Hedviky Slezské a andělů a tabernákl z 19. století. V bočních oltářích typu mensa-sarkofág po stranách triumfálního oblouku jsou umístěny obrazy sv. Tobiáše s andělem a sv. Alžbětou (levý oltář) a sv. Šebestiána a sv. Anny (pravý oltář).

Nad severním (pravým) portálem visí současná malba zobrazující sv. Melichara Grodeckého s panoramatem Těšína 16. století v pozadí.

Legenda Legenda spojená se vznikem kostela, zaznamenaná v polovině 19. století, se týká tatarského vpádu do Evropy roku 1241. Těšínský kníže se údajně Tatarům postavil, ale bezúspěšně, a obyvatelé města museli uprchnout do hor. Pak se stal zázrak a nájezdníci se stáhli. Jako poděkovaní měšťané vystavěli kostel zasvěcený Nejsvětější trojici. Ten později vyhořel, ale měšťanům vzpomínka na zázrak zůstala. Proto, když ve městě v roce 1585 vypukla nákaza, slíbili kostel postavit znovu, pokud se jim dostane boží milosti.

Galerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Těšín Kategorie:Náboženství v Těšíně Kategorie:Kostely v okrese Těšín Kategorie:Stavby v Těšíně