Wolfgang II. Lochner byl český duchovní, prelát a v letech 1684–1716 v pořadí 30. opat cisterciáckého kláštera Zbraslavského kláštěra. Do dějin barokní kultury a architektury se zapsal především jako stavebník a mecenáš, který inicioval obnovu Zbraslavského kláštera, přičemž k této obnově angažoval mladého architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. K poslední rokům Lochnerova života klášterní kronika zmiňuje, že byly poznamenány jeho velmi podlomeným zdravím. Traduje se, že se nechal ke stavbě nosit, aby mohl osobně kontrolovat postup prací na Santiniho konventu. Jeho smrt v roce 1716 byla vnímána jako konec jedné éry, přičemž jeho nástupce Budecius na něj vzpomínal jako na muže, který „žil pro kameny, aby v nich nechal mluvit Boha“.
Život První zmínky o Wolfgangu Lochnerovi pochází z doby, kdy se stal opatem na Zbraslavi v roce 1684, v období po skončení třicetileté války, kdy se kláštery v českých zemích postupně vzpamatovávaly z válečných škod. Zbraslavský klášter, založený Václavem II. jako pohřebiště českých králů, byl v té době stále v neutěšeném stavu po opakovaném drancování v letech 1611 a 1612. Naposledy byl vypleněn švédskými vojsky roku 1639 v rámci třicetileté války. Lochner po dobu prvních patnácti let svého opatství řídil konvent v provizorních podmínkách, avšak jeho ambicí bylo obnovit zašlou slávu "Královské síně" (Aula Regia).
Přestavba kláštera a spolupráce se Santinim Zásadní zlom v Lochnerově působení nastal kolem roku 1700. Tehdy se rozhodl pro výstavbu konventních budov a přilehlého chrámu, která by odpovídala cisterciáckým standardům i soudobému slohu vrcholného baroka. Pro realizaci svého záměru si s největší pravděpodobností na doporučení jiné osoby, vybral architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela, jemuž v té době bylo teprve dvacet tři let. Santini byl v té době na začátku své kariéry, protože se vrátil ze studijních cest po Itálii.
Santini navrhl koncepci kláštera, která v sobě spojovala prvky italského baroka se symbolikou sakrální architektury. Na základě toho Santiniho doporučil několika dalším opatům sousedních opatství, údajně například Jindřichovi Snopkovi do Sedlce. Roku 1706 získal na opravy kláštera půjčku 35 000 zlotých. Výstavba pod jeho dohledem začala roku 1700 a pokračovala i po jeho smrti pod vedením jeho nástupce Tomáše Budecia (1716 - 1738). Lochner dohlížel pouze na první fázi stavby, která dala Zbraslavi její charakteristickou barokní tvář. Klášter byl 16. srpna 1995 zařazen mezi Národní kulturní památky.
Historie stavebního stylu kláštera Klášter jako původně gotický konvent (označení řeholní komunity), časem prošel hodně změnami. V průběhu husitských válek a švédských útoků za třicetileté války utrpěl klášter značné škody. Na klášteře začala barokní přestavba, která v roce 1785 byla přerušena, kvůli důvodu císařského dekretu Josefa II. o rušení klášterů, jež se nezabývaly pěstováním věd či péči o chudé a nemocné. Čímž se klášter nezabýval. Po jeho zabavení byl propůjčen belgickému průmyslníkovi Josefu ze Souvaigue. V budovách kláštera vznikla rafinerie cukru, což vedlo ke znehodnocení některých fresek. Po zastavení výroby byl klášter využíván jako vojenské skladiště obilí. V roce 1812 se znovu obnovila výroba cukru a vznikla nová výroba různých chemikálií. Tento akt znovu vedl k poškození konventu. Poté v druhé polovině 19. až 20. století se barokní přestavba dokončila a klášter je i dodnes v barokním stylu.
Ve zbraslavské farní kronice se objevuje informace, že Wolfgang II. Lochner v roce 1703 nechal instalovat hodiny do věže vedle kostela sv. Jakuba na Zbraslavi. V roce 1708 pořídil zvon do kostela v Chuchli a do kostela v Třebotově.
Historický význam Tím, že Lochner v roce 1700 svěřil tehdy neznámému Santinimu projekt obnovy Zbraslavi, umožnil proslavit jeho práci, jež dodnes představuje tvář českého baroka. Současná společnost oceňuje Lochnerův pokus upřednostnit moderní italské baroko před konzervativními postupy, což ze Zbraslavi učinilo jedinečný a unikátní komplex, podobně jako u další významných staveb v Sedlci či Žďáru nad Sázavou.
Reference
Kategorie:Čeští cisterciáci Kategorie:Opati Zbraslavského kláštera Kategorie:Úmrtí v roce 1716 Kategorie:Muži