Jan Kryštof Welak (rodným jménem Jan Welak, 8. února 1667 Habelschwerdt, Kladsko – 14. října 1728 Sázava) byl český benediktinský mnich, kněz a klášterní hodnostář, který působil v břevnovsko-broumovském opatství a později v opatství na Sázavě.
Raný život Jan Welak se narodil dne 8. února 1667 v Habelschwerdtu v Kladsku, dnešním polském městě Bystrzyca Kłodzka. O jeho rodinném zázemí a raném vzdělání se dochovalo jen minimum informací, což je pro osobnosti jeho doby poměrně běžné.
Politická a náboženská situace Žil za vlády Leopolda I., Josefa I. a Karla VI., kdy byly české země součástí habsburské monarchie a měly důležité postavení v Evropě. Zároveň však šlo o období častých válek (například válka o španělské dědictví), náboženských změn spojených s posilováním katolické církve a vyháněním nekatolického obyvatelstva ze země. Tyto poměry ovlivňovaly i život církevních institucí a klášterů, v nichž Welak působil, díky většímu zájmu o katolickou církev a tedy i větším finančním možnostem.
Vstup do řádu a řeholní život Do benediktinského kláštera vstoupil v Broumově, který byl součástí břevnovského opatství. Při obřadu obláčky, tedy zahájení noviciátu, přijal řeholní jméno Kryštof (latinsky Christophorus).
Řeholní sliby složil dne 29. srpna 1688 v Broumově. Tím se plně zavázal k životu podle benediktinské řehole, souboru pravidel nařizujících, jak mají členové kláštera pospolu žít. Dne 6. března 1694 přijal kněžské svěcení, čímž se stal způsobilým vykonávat duchovní službu v rámci církve i klášterní komunity.
Působení v Broumově a Polici nad Metují Po vysvěcení působil nejprve v Broumově, který byl v té době centrem benediktinského života. Broumovské proboštství mělo od husitských válek zvláštní postavení, protože se stalo hlavním sídlem břevnovského opata.
Dne 27. dubna 1709 zemřel superior kláštera v Polici nad Metují Prokop Jaschke. Na jeho místo byl opatem Otmarem Zinkem jmenován Kryštof Welak. Funkce superiora znamenala postavení představeného klášterní komunity v daném místě a zahrnovala jak duchovní, tak organizační odpovědnost.
Během jeho působení v Polici nad Metují došlo k zemětřesení pozorovanému 25. listopadu 1709. Otřásáním budovy byl vyděšen a bál se, že se strop nad ním zřítí.
Působení v Břevnově Přibližně kolem roku 1712 byl jmenován převorem břevnovského kláštera. Toto datování však není zcela jisté, protože se opřelo pouze o nepřímý pramenný doklad.břevnovský klášterní diarium k datu 18. prosince 1712.
Podle tohoto záznamu Welak, zastupující opata Otmara Zinka, požehnal nově dokončenou chrámovou loď břevnovského kostela a sloužil zde první mši svatou. Tato událost doložila jeho významné postavení v rámci klášterní hierarchie i důvěru, kterou v něj opat vkládal.
V daném období tvořilo břevnovské opatství širší celek zahrnující několik klášterních institucí. Vedle mateřského kláštera v Břevnově existovala také proboštství v Broumově (které bylo od roku 1420 hlavním sídlem opata), dále v Polici nad Metují a v Rajhradě na Moravě.
Působení na Sázavě V závěrečné fázi svého života byl ustanoven převorem v opatství svatého Prokopa na Sázavě, které nebylo přímo součástí břevnovského opatství, ale fungovalo jako samostatná správní jednotka.
Přesto měl opat Otmar Zinke jako generální vizitátor české benediktinské kongregace významný vliv i na jeho chod, protože si dělal nárok na řízení všech klášterů spadajících pod tuto kongregaci. Tato kongregace sdružovala benediktinská opatství v zemích Koruny české a zajišťovala jejich určitou organizační jednotu.
Kronika Jan Kryštof Welak byl podle historika Franze Volkmera také autorem kroniky svého rodného města Bystrzyca Kłodzka, tehdy nazývaného Habelschwerdt neboli Kladská Bystřice. Dílo neslo název Chronik von Habelschwerdt a pravděpodobně existovalo pouze v rukopisné podobě. Kronika měla zachycovat dějiny města a významné události z jeho minulosti. Přestože není jisté, zda se rukopis dochoval, zmínka o něm doložila Welakův zájem o historii rodného města a snahu uchovat jeho minulost pro další generace.
Církevní působení a klášterní funkce Díky důležitým funkcím v klášterní správě, které Jan Kryštof Welak během řeholní kariéry zastával, se stal důležitou osobností břevnovsko-broumovského opatství, významného hlavně svou rozlohou. Po vstupu do řádu v roce 1688 a kněžském svěcení působil v různých benediktinských centrech v českých zemích. Postupně byl představeným v Polici nad Metují, převorem v Břevnově a nakonec působil i na Sázavě, kde se podílel na chodu klášterních institucí.
Úmrtí Jan Kryštof Welak zemřel dne 14. října 1728 v opatství svatého Prokopa na Sázavě a v klášteře byl pohřben.
Reference
Kategorie:Benediktini Kategorie:Narození v roce 1667 Kategorie:Narození 8. února Kategorie:Narození v Kladsku Kategorie:Úmrtí v roce 1728 Kategorie:Úmrtí 14. října Kategorie:Úmrtí v Sázavě (okres Benešov) Kategorie:Muži