Trest smrti v Malawi je legální formou trestu. Malawi zrušilo trest smrti na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu Malawi v roce 2021, ale posléze byl opět zaveden poté, co Nejvyšší soud svůj původní rozsudek odvolal. V zemi je však de facto moratorium na trest smrti, které platí od poslední popravy, která byla vykonána v roce 1992.
Historie
Předkoloniální a koloniální období Než se Malawi stalo protektorátem Britského impéria, uplatňoval se zde spíše princip odškodnění za křivdy a sociální solidarita. Předkoloniální komunity zřídka ukládaly fyzické nebo přísné tresty za antisociální nebo kriminální chování, pokud pachatel zaplatil lipo neboli pokutu za škody. Hector Duff, bývalý hlavní tajemník Britského impéria, mylně tvrdil, že v předkoloniálním právu jižní Afriky byly trestné činy jako vražda, ublížení na zdraví, únos, loupež či krádež obvykle trestány podle přísného a jednoduchého kodexu nejvyšším trestem, tedy trestem smrti.
Někteří vědci považují používání trestu smrti v Africe za "velkou součást odkazu kolonialismu". V roce 1930 britské úřady zavedly ve svých koloniích "vzorový trestní zákoník", který soudcům uložil povinnost ukládat trest smrti vězňům odsouzeným za vraždu nebo znásilnění, ozbrojenou loupež a vloupání. Britské kolonie často přijaly jako metodu popravy oběšení a stejně tak tomu bylo i oblasti dnešního Malawi.
Koloniální soudy se často spoléhaly na dehumanizaci afrických vrahů, aby přesvědčily porotu, že africký obžalovaný je dostatečně nebezpečný, aby si zasloužil trest smrti. Většina poprav v koloniální Africe probíhala v případech předem promyšlené vraždy, nadměrného násilí, peněžních motivů a zejména v případech, kdy byly páchány zločiny proti koloniálním úřadům. Lidé odsouzení za vraždu v koloniálním systému se nejprve odvolali k Vrchnímu oblastnímu soudu, poté k oblastnímu odvolacímu soudu a nakonec k Soudní komisi Soukromé rady v Londýně. Pokud bylo toto konečné odvolání neúspěšné, mohla být vykonána poprava. Mezi lety 1903 až 1947 bylo v Ňasku (dnešní Malawi) vyneseno 897 trestů smrti. Celkem bylo vykonáno 181 poprav a 197 rozsudků smrti bylo zmírněno. V roce 1910 Ňasko zaměstnalo muže jménem Mwamadi, který sloužil jako oficiální kat. Přestože veřejné popravy oběšením byly v Británii zrušeny v roce 1868, mnoho poprav vykonaných Mwamadim bylo veřejných.
Centrální věznice v Zombě, věznice s maximální ostrahou, byla postavena v roce 1920. Veřejné popravy byly běžné až do roku 1924, kdy měli být veřejně popraveni dva muži známí jako Jim a Makoshonga. Jeden z nich musel být pověšen dvakrát a druhý byl střelen do hlavy poté, co se provaz přetrhl a on spadl na zem. Skandál z této popravy přiměl Ňasko k centralizaci všech poprav na jedno místo a jejich provádění bylo nadále bez přítomnosti veřejnosti za zdmi věznice.
Postkoloniální historie Koloniální vláda v Malawi skončila v roce 1964. Hastings Banda vedl v zemi totalitní diktaturu po dalších třicet let a zachoval trestní zákoník platný během koloniální éry včetně ustanovení o mandatorním trestu smrti. Za Bandovy vlády bylo v Malawi v letech 1972 až 1993 vyneseno nejméně 823 rozsudků smrti, z nichž jich bylo vykonáno 299. Ostatní vězni odsouzení k smrti buď zemřeli ve vězení, zatímco čekali na popravu, nebo jim byla udělena milost.
V posledním roce, kdy Malawi vykonávalo popravy, bylo oběšeno přibližně dvanáct vězňů. Poslední poprava byla v Malawi vykonána 26. září 1992 ve věznici v Zombě. Malawi si údajně na tuto popravu najalo kata z Jihoafrické republiky.
Po prvních demokratických prezidentských volbách v roce 1994, kdy se prezidentem stal Bakili Muluzi, vstoupilo v roce 1994 v platnost de facto moratorium na popravy, což znamenalo, že země přestala vykonávat popravy aniž by přijala příslušný zákon nebo oficiálně moratorium vyhlásila. Muluzi byl odpůrcem trestu smrti a po nástupu do funkce prezidenta okamžitě změnil všechny aktivní tresty smrti na trest odnětí svobody na doživotí. Přes tento akt však malawské soudy nadále vynášely nové rozsudky smrti v případech vražd. Muluzi 23. července 1997 znovu změnil všechny tresty smrti na doživotí a zároveň se zavázal, že nepodepíše žádný rozkaz k popravě. Dne 9. dubna 2004 znovu 79 trestů smrti změnil na doživotí a dalších 320 vězňů amnestoval.
V roce 2004 byl v prezidentských volbách zvolen Bingu wa Mutharika. Od své inaugurace v roce 2004 až do své smrti v dubnu 2012 odmítal zmírnit jakékoli tresty smrti nebo udílet vězňům milost, stejně tak však odmítal podepsat jakýkoliv příkaz k popravě. Tím se upevnil status Malawi jako de facto abolicionistického národa.
V roce 2007 Nejvyšší soud Malawi rozhodl, že je protiústavní ukládat mandatorní trest smrti za vraždu či velezradu. Při rozhodování o vhodném trestu v jednotlivých případech měli soudci zvážit, zda měl vězeň v době spáchání trestného činu významný záznam v trestním rejstříku, duševní onemocnění, trpěl chudobou, byl opilý nebo pod vlivem drog, měli vzít v úvahu i jeho věk, trauma nebo "upřímnou víru v čarodějnictví".
Čtyři roky po soudním zákazu mandatorního trestu smrti byl aktualizován malawský trestní zákoník. Trest smrti se tak stal volitelným trestem za znásilnění, ozbrojenou loupež a vloupání, přičemž za dané trestné činy je možné udělit i trest odnětí svobody na doživotí. Malawi však zakazuje uložení trestu smrti pachatelům, kterým v době spáchání trestného činu bylo méně než 18 let, stejně jako těhotným ženám a pachatelům trpícím duševním onemocněním, které jim brání pochopit podstatu činu.
Po zákazu mandatorních trestů smrti v roce 2007 získalo více než 180 vězňů odsouzených k trestu smrti právo na slyšení o novém rozsudku. Do roku 2012 se však žádné slyšení o novém rozsudku ve skutečnosti nekonalo. Světová koalice za zrušení trestu smrti připsala nedostatek slyšení o novém rozsudku skutečnosti, že žádný ze 180 vězňů si nemohl dovolit najmout soukromé právníky, protože chudí vězni byli odkázáni na pomoc veřejných zástupců, z nichž mnozí žili daleko od věznice s maximální ostrahou v Zombě, kde se cely smrti nacházejí. Koalice vyjádřila obavy, že vězni zemřou dříve, než se stihnou proti svým povinným trestům smrti skutečně odvolat, jelikož průměrná délka života v malawských věznicích je kvůli jejich přeplněnosti a rozšířeným nemocem deset let. Aby se tento problém vyřešil, pomohl Kafantayeni Resentencing Project více než 150 vězňům, kteří dostali protiústavní mandatorní tresty smrti. Pomohl zejména těm, jejichž soudní spisy chyběly nebo byly ztraceny.
Koncem roku 2020 zůstávalo v Malawi v cele smrti 27 vězňů.
Známé případy Od 23. do 26. ledna 1915 probíhalo na území Malawi, které bylo v té době stále britským protektorátem zvaným Ňasko, Chilembweho povstání. Vůdce povstání, John Chilembwe, byl 3. února 1915 zastřelen policejní hlídkou. Po potlačení povstání bylo 36 Malawijců odsouzeno za vraždu a velezradu a následně popraveno. Na rozdíl od většiny britských koloniálních poprav, které byly vykonávány oběšením, byly někteří z těchto odsouzenců zastřeleni popravčí četou. Aby se maximalizoval odstrašující účinek, někteří z vůdců povstání byli veřejně oběšeni na hlavní silnici poblíž sídliště, kde bylo během povstání zabito mnoho evropských koloniálních autorit.S Hynde, (2010). The extreme penalty of the law: mercy and the death penalty as aspects of state power in colonial Nyasaland, c. 1903 47. Journal of Eastern African Studies Vol. 4, No. 3, S. 547
Od listopadu 1968 se na předměstí Blantyre odehrála série více než třiceti vražd známých jako Chilobwské vraždy. I když bylo velmi nepravděpodobné, že by všechny vraždy spáchal jediný pachatel, byl z nich obviněn pouze jeden muž. Dne 7. března 1970 byl Walla Laini Kawisa zatčen poté, co byly na místě pokusu o vloupání, které s žádnou z vražd nesouviselo, nalezeny jeho otisky prstů. Během vazby se Kawisa k některým vraždám několikrát přiznal. V říjnu 1971 byl odsouzen k trestu smrti, přičemž soudce, který vynášel rozsudek, prohlásil, že Kawisovým motivem pro spáchání vražd bylo svržení malawské vlády. Jelikož se Kawisa přiznal, malawské soudy mu zakázaly odvolat se proti vynesenému rozsudku. Údajně byl v květnu 1972 oběšen, ačkoli žádný malawský úředník nevydal veřejné prohlášení, které by potvrzovalo, že k popravě došlo.
Koncem dubna 1969 bylo osm Malawijců popraveno za pokus o atentát na prezidenta Hastingse Bandu a za pokus o svržení jeho vlády. V říjnu 1967 malawijské bezpečnostní síly plán odhalily a zmařily. Obvinění byli v červnu 1968 odsouzeni k trestu smrti za velezradu, který byl v té době jediným možným trestem za takovýto zločin. Popravy se konaly v Blantyre.
Ve dnech 27. října a 10. listopadu 1976 byli Albert Muwalo, bývalý ministr státu ve vládě prezidenta Hastingse Bandy, a Focus Gwede, bývalý šéf malawské bezpečnostní policie, zatčeni pro podezření z účasti na spiknutí s cílem zavraždit prezidenta a svrhnout jeho vládu. Oba se v lednu 1977 dostavili před soud a 14. února 1977 byli oba odsouzeni k trestu smrti. Dostali třicetidenní lhůtu, během níž se mohli proti rozsudku odvolat, ale jejich odvolání byla v dubnu téhož roku zamítnuta a rozsudek smrti potvrzen. Muwalo byl oběšen 3. září 1977 ve věznici v Zombě. Ačkoli Amnesty International původně informovala, že byl oběšen i Gwede, nebylo tomu tak. Gwede byl držen jako politický vězeň až do svého propuštění z vězení v roce 1993. Podle dostupných zdrojů zemřel na svobodě v roce 2011.A C Mkandawire (2010) Albert Muwalo Nqumayo: His life and times, his death and legacy, S. 125, 136, 142.
Kolem roku 2005 byl Ishmail Gome odsouzen k trestu smrti za vraždu svého místního politického rivala. U soudu byl jako důvod prezentován jeho záměr nahradit svého rivala na postu náčelníka vesnice. Fyzické důkazy naznačovaly, že jediným pachatelem byl jeho spoluobžalovaný Pitilizani Chabuka, který dostal doživotní trest výměnou za svědectví proti Gomeovi. Poté, co Gome konzultoval právní pomoc s Mezinárodní klinikou pro lidská práva, byl 28. června 2017 propuštěn z cely smrti a Chabuka přiznal, že si své svědectví vymyslel.
Vraždy související s albinismem a trest smrti Kolem roku 2014 reagovali malawští úředníci na vlnu vražd a mrzačení lidí s albinismem slibem přísnějších trestů pro pachatele těchto činů, včetně trestu smrti. Zločiny byly často motivovány touhou útočníků a vrahů využít kůži lidí s albinismem ke zvýšení svého bohatství. Mezinárodní advokátní komora odsoudila reakci Malawi na vraždy s tím, že častější používání trestu smrti by nebylo vhodnou reakcí na nárůst útoků a že zavedení trestu smrti v Malawi pro takové případy by šlo proti celosvětovému trendu rušení trestu smrti.
V srpnu 2015 byl zavražděn a zmrzačen albín Priscott Pepuzani. Soudkyně Vrchního soudu okresu Mchinji Esmey Chombo uložila pachatelům Doughlasovi Mwaleovi, Sophii Jere a Fontinu Folosanimu trest smrti za jejich účast na vraždě s tím, že doufá, že vynesené tresty vyšlou "jasný signál" ostatním, kteří si přejí spáchat takové zločiny proti lidem s albinismem.
V dubnu 2016 byla zavražděna Enelesi Nkhata, 21letá žena s albinismem. Čtyři z útočníků, kteří ji zaživa zmrzačili a nechali ji zemřít na následky zranění v okrese Mchinji, dostali trest smrti. Za vraždu a obchod s lidskou tkání tak byli k trestu smrti odsouzeni Gerlad Phiri, Medson Madzialenga, Jameson Baluwa a Steven Chingombe. Dalších pět obžalovaných bylo odsouzeno za obchod s lidskou tkání k doživotním trestům.Viano, Andrew (22 February 2019). "Court Sends Four to the Gallows for Albino Killing". Zodiak
V roce 2017 byl devatenáctiletý albín Mphatso Pensulo zavražděn osmadvacetiletým Willardem Mikaelem, kterého motivovala myšlenka, že použití kůže jeho oběti v rituálu s čarodějem mu přinese bohatství. V květnu 2019 byl Mikaele za vraždu odsouzen k trestu smrti. Malawijské soudy prohlásily, že jejich obzvláště tvrdý postoj v tomto případě byl reakcí na to, co považovaly za nedávný nárůst útoků proti albínským občanům.