Otto Sattler (5. května 1906 Písek – 12. listopadu 1990 Praha) byl český houslista, skladatel, textař, herec a hudebník židovského původu.
Životopis Narodil se 5. května 1906 v Písku na Pražském předměstí jako druhý syn židovského obchodníka Alfréda Sattlera (1863 - 1942) a Berty Sattlerové, rozená Pollakové (1877 - 1944). Otto žil s rodiči a starším bratrem Robertem Sattlerem (1904 - 1942) v domě čp. 32 na dnešní třídě Národní svobody. Později se rodina přestěhovala do domu na Fügnerově náměstí čp. 47. Začátky hry na housle spadají do Ottova dětství, kdy si neznámý člověk neměl v otcově obchodě na zaplacení a zastavil v otcově obchodě housle, na které se přibližně šestiletý Sattler začal učit hrát. Krátce a neúspěšně studoval u slavného houslového pedagoga Otakara Ševčíka v jeho houslové škole v Písku. V letech 1917 - 1920 studoval na píseckém gymnáziu. Už jako šestnáctiletý odešel do Prahy, kde se rychle prosadil jako houslista v kavárnách, barech a tanečních orchestrech. Vystupoval pod svým jménem i pod pseudonymy Ota Sedlář a K. Zelený, které používal zejména jako skladatel a textař.
Ve 30. letech 20. století skládal taneční a populární hudbu, působil v řadě orchestrů a spolupracoval s významnými hudebníky své doby. Například si zahrál s americkým jazzovým pianistou Joe Turnerem, který tehdy hostoval v Praze a později se proslavil spoluprací s Louisem Armstrongem.
Vedle hudby se věnoval také filmu. Objevoval se převážně v menších rolích hudebníků a členů orchestrů. Hrál například ve filmech Lelíček ve službách Sherlocka Holmese (1932), Pán na roztrhání (1934), Lidé na kře (1937) nebo Krb bez ohně (1937).
Po nacistické okupaci byl jako Žid vystaven perzekuci. V září 1942 byl deportován do ghetta Terezín, kde se navzdory těžkým podmínkám aktivně zapojil do hudebního života. Spolu s pianistou Kurtem Mayerem patřil k terezínským hudebníkům. Na podzim 1944 byl transportován do vyhlazovacího tábora Osvětim-Birkenau. Zde byl zařazen do vězeňského orchestru (Lagerkapelle), který musel hrát při nástupech vězňů a dalších nacisty organizovaných akcích. Dne 5. října 1944 dorazil do Osvětimi transport s jeho manželkou a třemi syny, kteří byli po příjezdu zavražděni v plynových komorách. Otto Sattler byl jediným členem rodiny, který přežil.
Po Osvětimi prošel ještě dalšími koncentračními tábory a dožil se osvobození. Po návratu do Prahy pokračoval v hudební činnosti. Objevil se například ve filmech Až přijde kocour (1963) a Lásky jedné plavovlásky (1965), většinou jako hudebník nebo člen orchestru. Byl autorem řady písní a hudebních skladeb, které byly vydávány na gramofonových deskách společnosti Esta. Některé jeho nahrávky byly později znovu vydány v edici Historie psaná šelakem. Jeho tvorba zahrnovala taneční hudbu, šlágry i populární písně meziválečného období. Zemřel 12. listopadu 1990 v Praze ve věku 84 let.
Filmografie (výběr)
Lelíček ve službách Sherlocka Holmese (1932) Pán na roztrhání (1934) Lidé na kře (1937) Krb bez ohně (1937) Až přijde kocour (1963) Lásky jedné plavovlásky (1965)
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Čeští houslisté Kategorie:Čeští textaři Kategorie:Čeští hudebníci Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Čeští filmoví herci Kategorie:Čeští Židé Kategorie:Židovští hudebníci Kategorie:Židovští herci Kategorie:Vězni koncentračního tábora Terezín Kategorie:Vězni koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau Kategorie:Narození v roce 1906 Kategorie:Narození 5. května Kategorie:Narození v Písku Kategorie:Úmrtí v roce 1990 Kategorie:Úmrtí 12. listopadu Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži