Lichtenštejnci () jsou germánský národ, odvozený od Švýcarů, spřízněný se Šváby a Rakušany z Vorarlberska. Jedná se o označení pro obyvatele alpského Lichtenštejnského knížectví i pro osoby žijící mimo jeho území, které se hlásí k původu z této země. V Lichtenštejnském knížectví žije 26 500 lidí, kteří se hlásí k lichtenštejnské národnosti, což představuje asi 65 % obyvatelstva státu (zbytek obyvatel Lichtenštejnska jsou cizinci). Kromě toho se k tomuto národu hlásí asi 3 400 osob žijících mimo zemi, z toho 2 800 v jiných evropských státech, nejvíce ve Švýcarsku a Rakousku.
Historie Za počátek této národnosti lze historicky považovat vznik Lichtenštejnského knížectví po spojení panství Schellenberg a Vaduz knížetem Janem Adamem I. v roce 1719. Za jednoho z tvůrců národní identity Lichtenštejnců je považován Peter Kaiser – lichtenštejnský spisovatel, historik a diplomat, který byl pověřen zastupováním knížectví na frankfurtském sněmu. Napsal pro národ důležitou knihu, která byla zpočátku monarchií zakázána: Dějiny knížectví Lichtenštejnského (něm. Geschichte des Fürstenthums Liechtenstein).
Odlišnost Lichtenštejnců od sousedních národů (Švýcarů a Rakušanů) se na počátku 20. století, kdy propukly politické nepokoje, ještě více prohloubila. Lidé byli nespokojeni s tím, že státní správa byla ovládána rakouskou šlechtou. Vznikla první politická strana pod vedením Wilhelma Becka. V té době se objevovala hesla „Lichtenštejnsko pro Lichtenštejnce“. Po puči a volbách v roce 1918 byly zahájeny práce na nové ústavě, která zdemokratizovala zřízení knížectví.
Státní svátek Posilování povědomí o odlišnosti Lichtenštejnců bylo úzce spojeno se všemi druhy oslav souvisejících s aktuálně vládnoucím panovníkem – velkolepě se například slavily narozeniny knížat. Když v roce 1989 zemřel kníže František Josef II., rozhodl se lichtenštejnský zastupitelský sbor Landtag formalizovat svátek slavený od roku 1940 u příležitosti jeho narozenin. Od té doby je den před výročím narození knížete Františka Josefa, tedy 15. srpna, pro Lichtenštejnce nejdůležitějším státním svátkem. 15. srpen je dnem pracovního volna.
Během svátku jsou všichni obyvatelé zváni do knížecího sídla hradu Vaduz, kde se mohou setkat se zástupci knížecí rodiny, a celý stát zdobí vyvěšené státní vlajky a symboly obcí. Svátek završuje ohňostroj.
Reference