Levko Ivanovyč Borkovykovskij (ukrajinsky ) ( Myljušky, Poltavská gubernie– tamtéž) byl ukrajinský romantický básník, překladatel, etnograf, filolog a gymnaziální profesor dějepisu, zeměpisu a latiny.HRALA, Milan a kol. Slovník spisovatelů – Sovětský svaz I.. Praha: Odeon 1978. S. 249.POSPÍŠIL, Ivo a kol.Slovník ruských, ukrajinských a běloruských spisovatelů. Praha: Libri, 2001. S. 149-150.Левко Боровиковський. Національна бібліотека України. Dostupné online
Život Narodil se v malé vesnici Myljušky v Chorolském ujezdu Poltavské gubernie do staré kozácké rodiny. Číst a psát se naučil doma Po absolvování základní školy v letech 1819–1822 a Poltavského gymnázia v letech 1822-1826 začal studovat na Filozofické fakultě Charkovské univerzity filozofii, ruskou a polskou literaturu, obecné dějiny, zeměpis, latinu a francouzštinu.ШEВEЛЄВA, Мар'яна.Левко Боровиковський, Український інтерес. Dostupné online Na univerzitě začal vydávat časopisecky svá první díla a stal se jedním z prvních členů Charkovské školy romantiků (Харківська школа романтиків). Psát začal v ruštině, ale brzy přešel do svého rodného jazyka.
V roce 1830 absolvoval univerzitu s vyznamenáním a pak od roku 1831 vyučoval dějepis, zeměpis a latinu na gymnáziu v Kursku. Roku 1838 přešel na gymnázium v Poltavě a v následujícím roce se stal učitelem ruské literatury a zeměpisu na Poltavském dívčím institutu.ШAMRAЙ А.Л. Боровиковський як поет-романтик. In Харківська школа романтиків, T. 1. Харків: Державне видавництво України 1930.
Ve věku třiceti pěti let se básník oženil a se svou ženou měl dva syny. Brzy získal místo inspektora Poltavského gymnázia, ale o něco později jej postihla vážná duševní nemoc. Někdy kolem padesáti let odešel do důchodu a žil ve své rodné vesnici a poté v Chorolu, kde zcela ukončil svou literární činnost. Poslední léta svého života strávil opět ve své rodné vesnici, kde je také pochován.
Dílo Borovykovskij je jedním ze zakladatelů ukrajinského romantického hnutí. Do ukrajinské literatury vnesl nové zápletky, motivy a témata a stal se zakladatelem žánru literární balady na Ukrajině. Vrchol jeho básnické tvořivosti připadá na 30. – 40. léta 19. století. Během tohoto období vytvořil mnoho balad, písní, básní a bajek založených na folklórních vyprávěních, lidových pověrách a pověstech, které také sbíral. V dílech s historickými tématy se zabýval minulostí Ukrajiny, v baladách, bajkách a básních převážně etickými a každodenními problémy. Velmi úspěšný byl především ve tvorbě balad a bajek.Боровиковский, Лев Иванович. Энциклопедический словарь Брокгауза и Ефрона. T. IV. Петербург: Ф. А. Брокгауз — И. А. Ефрон 1891. С. 428. Dostupné online
Kolem roku 1827 začal Borovikovskyj sestavovat ukrajinský slovník, na kterém pracoval mnoho let, ale nikdy jej nedokončil.
Jako překladatel byl jedním z prvních, který přeložil do ukrajinštiny díla Puškina (Havran letí k havranu, Zimní veřer) a Mickiewicze (Farys, Krymské sonety, ze kterých se dochoval pouze sonet Akermanské stepy) Volně také upravil Horatiovu druhou epodu, ve které antické reálie nahradil tradičním ukrajinským prostředím.
Jeho básně souborně vyšly až roku 1930 v prvním díle publikace Charkovská škola romantiků (Харківська школа романтиків, T. 1.
Výběrová bibliografie thumb|Bajky a průpovídky, první vydání Hostina Vladimíra Velikého (1828, Пир Владимира Великого), Borovykovksého básnický debut, poema v ruštině na námět z bylin vydaná v časopise Věstník Evropy (Вестник Европы), ve které je zobrazen mytický pěvec Bojan.СEMEHЮK, Лариса Степанівна. Художня інтерпретація образу віщого співця Бояна у поемі Левка Боровиковського "Пир Владимира Великого". In Творчість Л.Боровиковського в контексті слов'янського романтизму. Луцьк: Волинський національний університет 2007, C. 126-136. Dostupné online Mladá dívka (1828. Молодиця), balada o tragickém konci opuštěné a nešťastně zamilované mládé dívky, která ukončila svůj život v řece Psel. Balada byla otištěná v časopise Věstník Evropy.Левко Боровиковський. Поезії. Мислене древо. Dostupné online Marusja (1829, Маруся), balada, volná adaptace Žukovského balady Světlana, založené na Bürgerově baladě Lenora. Poprvé byla balada otištěna v časopise Věstník Evropy a básník do ní vložil ukrajinský koloryt, který je patrný ve věšteckých scénách a v popisech krajiny. Puškarova smrt (1830, Смерть Пушкаря), balada otištěná v časopise Věstník Evropy, v níž básník zobrazuje vojenské činy statečného kozáckého hejtmana Martina Puškara v boji s Tatary a Poláky. Bandurista (1830, Бандурист), báseň označená autorem jako duma. Básník v ní oslavuje historii ukrajinského národa a roli lidového pěvce – banduristy, který ji upevňuje. Pěvec chodí od domu k domu, hraje na banduru, oslavuje hrdinskou minulost kozáků a jejich hejtmanů a stává se tak strážcem historické paměti národa. Čarodějka (1831, Чарівниця), balada napsaná za pobytu v Kursku. Průzkum (1834, Вивідка), balada napsaná za pobytu v Kursku a vydaná v almanachu Vlaštovka (Ластівка) Jevhena Pavlovyče Hrebinky. Bajky a průpovídky (1852, Байки й прибаютки), jediná kniha, kterou Borovykovskij vydal (v nakladatelství Amvrosije Lukjanoviče Metlinského, dalšího člena charkovské romantické školy), napsaná živým lidovým jazykem. Většina bajek se věnuje každodenním tématům a otázkám všeobecné lidské morálky. Jejich charakteristickým rysem je stručnost a absence autorova morálního závěru: spisovatel se omezuje na aforismus nebo přísloví na závěr. Jsou většinou satirické, zatímco průpovídky (včetně podobenství a přísloví) mají blíže k humoru. Básník začal psát bajky na začátku 30. let 20. století a některé z nich publikoval ve svém almanachu Vlaštovka Jevhen Pavlovyč Hrebinka. Jsou částečně převzaty od Krylova a Krasického, jsou však vždy věrné duchu ukrajinského lidu, plné humoru, vtipu, důvtipu a často mohou sloužit jako pravdivé zrcadlo lidových zvyků.Байки й прибаютки. Національна бібліотека України. Dostupné online
Odkazy Reference
Externí odkazy
Лев Иванович Боровиковский. Хронос. Dostupné online Боровиковський Левко. Клуб Поезіі. Dostupné online Borovykovsky, Levko. Internet Encyclopedia of Ukraine. Dostupné online
Kategorie:Ukrajinští básníci Kategorie:Ukrajinští překladatelé Kategorie:Ukrajinští etnografové Kategorie:Básníci tvořící ukrajinsky Kategorie:Básníci tvořící rusky Kategorie:Spisovatelé píšící ukrajinsky Kategorie:Spisovatelé píšící rusky Kategorie:Překladatelé do ukrajinštiny Kategorie:Překladatelé z polštiny Kategorie:Překladatelé z ruštiny Kategorie:Romantičtí spisovatelé Kategorie:Osobnosti národních obrození Kategorie:Narození 22. února Kategorie:Narození v roce 1806 Kategorie:Narození v Poltavské oblasti Kategorie:Úmrtí 26. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1889 Kategorie:Úmrtí v Poltavské oblasti Kategorie:Muži