Ženská dvouhra ve Wimbledonu 2026 probíhala v závěru června a první polovině července 2026. Do londýnského tenisového grandslamu, hraného na trávě All England Clubu, nastoupilo sto dvacet osm tenistek. Sedmnáct z nich si účast zajistilo v tříkolové kvalifikaci. Polskou obhájkyni titulu, světovou trojku Igu Świątekovou, vyřadila ve třetím kole Alexandra Ealaová. Ve vzájemných kláních navázala na miamskou výhru z předchozí sezóny. Jako první Filipínka postoupila do třetího a čtvrtého kola grandslamu.
První grandslamový titul získala Linda Nosková. V prvním finále grandslamu mezi dvěma tenistkami z Česka porazila Karolínu Muchovou. Ve 21 letech se stala nejmladší wimbledonskou šampionkou od 21leté Kvitové v roce 2011. Jako třetí vítězka otevřené éry, po sestrách Williamsových, odvrátila v londýnské soutěži mečbol. 29letá Muchová prohrála i druhé grandslamové finále. Do souboje o wimbledonský titul postoupila jako nejstarší debutantka od Tauziatové v roce 1998.
Turnaj Přehled náhled|Světovou dvojku Jelenu Rybakinovou vyřadila ve třetím kole Mertensová V hlavní grandslamové soutěži debutovaly Britka Alicia Dudeneyová, Severomakedonka Lina Gjorčeská, Italka Tyra Caterina Grantová, Srbka Teodora Kostovićová a Češka Darja Viďmanova. Do wimbledonské dvouhry spolu s nimi poprvé zasáhly také Nikola Bartůňková, Sára Bejlek, Loïs Boissonová, Mariam Bolkvadzeová, Kayla Dayová, Anastasija Gasanovová, Léolia Jeanjeanová, Victoria Jiménez Kasintsevová, Alina Kornějevová, Sinja Krausová, Petra Marčinková, Oleksandra Olijnykovová, Antonia Ružićová, Manančaja Savangkaevová, Darja Semeņistá, Oxana Selechmetěvová, Iryna Šymanovičová, Lilli Taggerová, Lanlana Tararudíová, Janice Tjenová, Marija Timofejevová, Tereza Valentová a Hanne Vandewinkelová. Mezi nasazenými na grandslamu se poprvé objevily Polka Maja Chwalińská při čtvrté účasti a Filipínka Alexandra Ealaová při šesté účasti. Chwalińská se v rámci grandslamové open éry stala třetí nasazenou, která zároveň obdržela i divokou kartu. Před ní v této pozici do majoru zasáhly Hingisová na US Open 2002 a Schnyderová ve Wimbledonu 2004.
V pozici světové jedničky a nejvýše nasazené do grandslamu posedmé zasáhla Aryna Sabalenková, navíc bez přerušení. V Londýně startovala jako první žena klasifikace podruhé. V průběhu soutěže na čele figuruje 97. a 98. týden. Ze sedmnácti aktivních grandslamových šampionek do All England Clubu přicestovalo dvanáct včetně čtyř wimbledonských vítězek, Sereny Williamsové, Jeleny Rybakinové, Barbory Krejčíkové a Igy Świątekové. Ze všech účastnic získala nejvyšší počet 8 titulů na trávě Serena Williamsová, následována 4 takovými trofejemi Madison Keysové. V rámci startujících odehrála před zahájením nejvyšší počet 112 wimbledonských utkání Serena Williamsová (98–14), následována 38 duely Keysové (27–11). Nejvíce 98 vyhraných zápasů zaznamenala Serena Williamsová. V pořadí 82. grandslamovou dvouhrou držela rekord mezi londýnskými hráčkami Serena Williamsová, před druhou Soranou Cîrsteaovou startující v 68. dvouhře. Z aktivních hráček na okruhu měly nejdelší sérii grandslamových účastí Kateřina Siniaková s Julií Putincevovou, když nastoupily do 46. dvouhry v řadě. Celkově 22. účast ve wimbledonském singlu zařadila Serenu Williamsovou na třetí místo statistiky za Venus Williamsovou (24) a Martinu Navrátilovou (23).
Do dvouhry zasáhlo celkem devět singlistek před dovršením 20 let. Nejmladší z nich Hannah Klugmanová v 17 letech a 144 dnech. Dále do této věkové skupiny patřily 17letá Mika Stojsavljevicová, 18leté Lilli Taggerová, Tyra Caterina Grantová, Iva Jovicová a Mimi Xuová i 19leté Teodora Kostovićová, Alina Kornějevová a Mirra Andrejevová. Ve 44 letech a 289 dnech se Serena Williamsová stala čtvrtou nejstarší účastnicí grandslamové dvouhry v otevřené éře a po Navrátilové v roce 2004 druhou nejstarší ve Wimbledonu.
Boj o čelo žebříčku ve prospěch Sabalenkové Aryna Sabalenková a Jelena Rybakinová vstoupily do grandslamu jako soupeřky o post světové jedničky ve dvouhře. Pro možnost poprvé vystoupat na vrchol žebříčku WTA, musela Rybakinová postoupit minimálně do čtvrtfinále. Ve třetím kole však podlehla úřadující deblové šampionce Elise Mertensové, která porazila členku Top 10 poprvé na trávě. Sabalenková tak setrvala na vrcholu i po skončení, když postupem do osmifinále měla 8 550 bodů a Rybakinová držela obhájeným třetím kolem 8 143 bodů.
První grandslam Noskové po premiérovém českém finále na grandslamu
Vítězkou se stala světová dvanáctka Linda Nosková, která ve finále zdolala devátou hráčku žebříčku Karolínu Muchovou po setech 6–2, 5–7 a 6–3. Utkání mohla ukončit již za stavu 5–2 ve druhé sadě, kdy měla na příjmu – v nejdelším gamu utkání – tři mečboly. Vzájemnou bilanci zápasů srovnala na 1–1 a zaznamenala 41. kariérní výhru nad členkou Top 20.
Nosková vybojovala první grandslamovou trofej mezi dospělými, jíž navázala na triumf z juniorky French Open 2021. Ve Wimbledonu se stala novou šampionkou v devátém navazujícím ročníku, pátou českou a třetí českou vítězkou za předchozí čtyři ročníky. Doplnila tak vítězné krajanky Janu Novotnou, Petru Kvitovou, Markétu Vondroušovou a Barboru Krejčíkovou. Po Kvitové byla druhou Češkou, jež odehrála debutové grandslamové finále v All England Clubu. Ve 21 letech a 236 dnech představovala nejmladší wimbledonskou šampionku od 21leté Kvitové v roce 2011. Na okruhu WTA Tour si připsala třetí singlovou trofej.
Na grandslamu se jednalo o první finále mezi dvěma tenisty z Česka bez ohledu na pohlaví. Česko se stalo šestým státem grandslamové open éry, jehož dvě reprezentantky odehrály finále majoru. Naposledy předtím se v souboji o wimbledonský titul střetly hráčky z téhož státu v roce 2009, kdy se utkaly Američanky Venus a Serena Williamsovy. Nosková se rovněž stala, po obou sestrách Williamsových, třetí wimbledonskou šampionkou otevřené éry, která čelila v průběhu soutěže mečbolu. Ve třetím kole jej odvrátila Cîrsteaové (v amatérské éře k tomu došlo i v ročníku 1935). Jako první šampionka od Marie Šarapovové z roku 2004 ovládla před londýnským majorem i další sezónní turnaj na trávě, Berlin Open. Od začátku sezóny 2025 dosáhla na rekordních dvacet výher na trávě a probíhající travnatou sezónu zakončila s nejvyšším počtem dvanácti výher.
Po French Open 2023 prohrála Muchová i druhé grandslamové finále. Již postupem mezi poslední kvartet zkompletovala jako čtvrtá Češka semifinálové účasti na všech grandslamech. Ve 29 letech a 324 dnech byla nejstarší debutantkou ve wimbledonském finále od 30leté Tauziatové v roce 1998. Pěti odvrácenými mečboly ve finále majoru vytvořila ženský grandslamový rekord. Jako pátá hráčka open éry vyřadila na cestě do grandslamového finále tři grandslamové šampionky během druhého hracího týdne.
Obě finalistky se po skončení posunuly na nová žebříčková maxima, když Muchové patřila 6. příčka a Noskové 7. místo. Šampionka si odvezla odměnu 3,6 milionu liber (cca 102 milionů Kč) a poražená finalistka poloviční částku, před 45% zdaněním.
Nasazení hráček
Pavouk
Finálová fáze
Horní polovina 1. sekce
2. sekce
3. sekce
4. sekce
Dolní polovina 5. sekce
6. sekce
7. sekce
8. sekce
Hráčské informace Tenistky podle státu Stát počet 18 10 8 7 5 5 4 4 4 4
Stát počet 3 3 3 3 3 3 2 2 2 2
Stát počet 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1
Stát počet 1 1 1 1 1 1 1 neutrální status 11 Divoké karty
Žebříčková ochrana
Kvalifikantky
Šťastná poražená Darja Semeņistá
Odhlášení Žebříček WTA k 18. květnu 2026, určujícímu vydání pro účast v hlavní soutěži. Ve startovním poli bylo 104 míst určeno pro přímou účast singlistek na základě žebříčku, 16 míst pro kvalifikantky a 8 pro hráčky na divokou kartu.
Odkazy Poznámky
Reference
Externí odkazy
ženská dvouhra