Felipe Adolfo de la Huerta Marcor (26. května 1881 Guaymas – 9. července 1955 Ciudad de México) byl mexický politik. Od 1. června do 30. listopadu 1920 byl prezidentem Mexika. V letech 1920–1923 byl ministrem financí. V letech 1919–1923 guvernérem státu Sonora, v letech 1916–1917 dočasným guvernérem. Byl generálním konzulem Mexika v New Yorku roku 1918 a byl to on, kde ve Spojených státech obhajoval neutralitu Mexika v první světové válce.
Původně byl blízkým spolupracovníkem prezidenta Venustiana Carranzy, ale jako guvernér Sonory se s ním dostával do stále větších střetů, až se Carranza ho pokusil funkce zbavit. De la Huerta se spojil s dvěma sonorskými generály, Álvarem Obregónem a Plutarcem Elíasem Callesem, a spolu připravili plán zvaný Agua Prieta. Carranzu následně násilně svrhli. Během povstání byl zabit, nebo spáchal sebevraždu. De la Huerta byl následně jmenován dočasným prezidentem. Jedním z jeho hlavních úspěchů bylo jednání s Panchem Villou, kterého osobně znal. Villa po něm rozpustil svou povstaleckou armádu a přijal haciendu, na niž žil až do zavraždění v roce 1923. Když byl v řádných volbách zvolen prezidetem Obregón, přesunul se Da la Huerta na ministerstvo financí, kde musel především řešit velké zadlužení (smlouva De la Huerta–Lamont). S Obregónovou vládou byl ale stále více nespokojen, označoval ji za zkorumpovanou a roku 1923 proti ní zahájil ozbrojené povstání, podporované konzervativci. Obregón, podporován Spojenými státy a dělnickými masami, povstání dokázal potlačit. De la Huerta musel odejít do exilu v Los Angeles, kde pak vyučoval zpěv a hru na klavír. V roce 1935 byl pozván prezidentem Lázarem Cárdenasem zpět do Mexika. Byl jmenován inspektorem mexických konzulátů v USA a tuto funkci vykonával až do svého odchodu do důchodu v roce 1946.
Reference
Kategorie:Prezidenti Mexika Kategorie:Narození 26. května Kategorie:Narození v roce 1881 Kategorie:Úmrtí 9. července Kategorie:Úmrtí v roce 1955 Kategorie:Úmrtí v Ciudad de México Kategorie:Muži