Jan Ruský (řecky Ιωάννης ο Ρώσος, ukrajinsky Йоан Руський, asi 1690 Hetmanščina – 27. května / 9. června 1730 Prokopion) byl pravoslavný křesťan, vyznavač. Pravoslavnou církví je uctíván jako světec. Jeho ostatky jsou uchovávány v Řecku a mezi pravoslavnými Řeky je velmi ctěn.
Životopis
Mládí před zajetím Narodil se v Hetmanščině (Ukrajina) kolem roku 1690. Během války, kterou carské Rusko vedlo s Tureckem v letech 1711 — 1718 , sloužil jako voják v armádě cara Petra I. Jelikož byl vychován v pravoslavném duchu, byl hluboce zarmoucen krutostí války, smrtí tisíců mladých mužů, utrpením dětí, žen a starců. V bitvě o osvobození Azova byl zajat krymskými Tatary, prodán Turkům a odvezen do města Prokopion v Malé Asii, kde se stal otrokem místního tureckého agy.
Život v zajetí Jako otrok, de facto vězeň, trpěl psychickým tlakem ze strany Turků, byl držen ve stáji s domácími zvířaty. Nic však Janova ducha nezlomilo – trpitelský život snášel s tím, že stáj přirovnával ke stáji betlémské, v níž se narodil Kristus. Brzy ho i Turci začali nazývat svatým. V noci se chodil modlit do místního chrámu sv. Jiří. Ve stejném chrámu také podle možnosti přijímal svaté přijímání. Navzdory své vlastní chudobě Jan vždy pomáhal dalším chudým.
Jan obdržel od Boha dar zázraků. Říká se, že když byl jeho pán na dlouhé cestě do dalekých zemí a jeho příbuzní byli smutní, že není u rodinného stolu, stal se zázrak: na modlitbu svatého Jana byl pánovi přinesen talíř pilafu z rodinného stolu.
Smrt Dne 9. června (27. května podle juliánského kalendáře) 1730 jeho dočasné zajetí a životní trápení skončilo. Svatý Jan po přijetí Svatých Darů (Eucharistie) zesnul (jeho "majitel", který si jej postupem let jeho služby začal vážit, dokonce svolil a povolal pravoslavného kněze k vykonání pohřebních obřadů). Všichni křesťané, kteří byli v Prokopionu, se přišli poklonit Janově památce.
Osudy Janových ostatků Tři a půl roku po Janově smrti, v roce 1733, byly jeho neporušené ostatky přeneseny do chrámu sv. Jiří. Nový světec začal být uctíván nejen pravoslavnými Řeky, ale také Armény a dokonce jistým způsobem i Turky. V roce 1881 byla část ostatků svatého přenesena do kláštera sv. Panteleimona na Svaté hoře Athos. Druhá část ostatků byla v roce 1924 převezena do města Chalkida (ostrov Euboia) a o rok později do města Neo Prokopio, kde jsou stále uloženy. V roce 1930 byla založena stavba chrámu svatého Jana Ruského na ostrově Euboia. Dokončena byla v roce 1951 a od té doby ostatky v kostele odpočívají. K svatým ostatkům Jana Ruského přicházejí poutníci z celého Řecka a dalších zemí.
V záznamech o nových zázracích svatého Jana se objevují zvláštní případy: jedná se jak o záchranu z vraků lodí, tak o uzdravení beznadějně nemocných lidí. Dlouho je již také zaznamenána světcova náklonnost k dětským prosebníkům: ze zázraků vykonaných skrze jeho přímluvy lze zmínit četné případy pomoci nemocným dětem (uzdravení z leukémie, rakoviny, ochrnutí, stejně jako návrat dětí závislých na drogách do normálního života).
Odkazy
Poznámky
Reference
Externí odkazy Ближче до Бога: Праведний Іоан Русин (Руський)
Kategorie:Pravoslavní svatí Kategorie:Ukrajinští svatí Kategorie:Řečtí svatí Kategorie:Osoby s nejistým datem narození Kategorie:Narození na Ukrajině Kategorie:Úmrtí v roce 1730 Kategorie:Muži