Karel Neudörfl, uváděný také jako Karel Rudolf Neudörfl (8. února 1846 Dubina u Mladé Vožice – 1. září 1888 Chrudim), byl český klasický filolog, středoškolský pedagog, překladatel z řečtiny a hudební pedagog. V letech 1872–1886 působil na gymnáziu v Chrudimi, poté jako okresní školní inspektor. Přeložil Xenofontovu Anabasi a věnoval se výuce i popularizaci antické literatury, latiny a řečtiny.

Život Pocházel z mlynářské rodiny Josefa Neudörfla a Barbory, rozené Zimmermannové, ze mlýna Dubina u Mladé Vožice. Jeho bratrem byl pedagog a spisovatel Josef Věnceslav Neudörfl (1843–1911), uváděný také jako Josef Václav Neudörfl. Oddíl „Obecná historie“, přepis z díla Richarda Hrdličky: Staré domy a domky vožické, jejich vlastníci a obyvatelé, díl II, s. 384–389. V rodině Josefa Neudörfla a Barbory, rozené Zimmermannové, uvádí učitele a spisovatele Václava (* 1843) a profesora Karla (* 1846).

Gymnaziální studia absolvoval postupně v Benešově, Praze a Táboře, kde složil maturitu. Následně studoval na filozofické fakultě pražské univerzity. Vedle klasické filologie se zabýval historií, filozofií, dějinami umění a hudby. Mezi jeho učitele patřili mimo jiné Jan Kvíčala, Alfred Ludwig, Martin Hattala a August Wilhelm Ambros. Zapojil se do filologického semináře a do okruhu mladých filologů usilujících o rozvoj česky psané odborné literatury.

Pedagogickou dráhu zahájil jako suplující učitel na Akademickém gymnáziu v Praze, kde působil v letech 1871–1872. Roku 1872 byl jmenován profesorem gymnázia v Chrudimi. V lednu 1886 se stal okresním inspektorem obecných škol v chrudimském hejtmanství; tuto funkci zastával až do smrti.

Zemřel 1. září 1888 v Chrudimi ve věku 42 let. Pohřben byl 3. září na místním hřbitově U svatého Kříže. Pohřbu se účastnili jeho kolegové, bývalí žáci, zástupci škol a veřejných institucí.

Pedagogická a veřejná činnost Na chrudimském gymnáziu vyučoval klasické jazyky a zpěv, spravoval žákovskou knihovnu a podílel se na organizaci studentských akademií. Spolu s dalšími podporovateli založil spolek na podporu chudých gymnaziálních studentů. Od roku 1879 byl po sedm let jeho prvním jednatelem.

Podílel se rovněž na pořádání krajinských a později všeobecných sjezdů profesorů českých středních škol. Pro chrudimský spolek paní a dívek přednášel o klasickém starověku.

Zastával humanistické pojetí gymnaziálního vzdělávání. Ve studii Slovo o humanismu a klassicismu pokud se týče gymnasií našich z roku 1882 hájil vzdělávací význam klasických jazyků nezávisle na tom, zda se jim absolventi budou věnovat ve svém povolání. Cílem gymnázia podle něj nemělo být pouze množství jednotlivých poznatků, ale utváření pojmů a uspořádání myšlení jako základu dalšího odborného vzdělávání.

Filologická a překladatelská činnost Podílel se na založení Jednoty českých filologů a podporoval její činnost. Odborné studie, výklady antických textů a recenze publikoval především v časopise Listy filologické a paedagogické a v programech chrudimského gymnázia. Zabýval se mimo jiné Platónovou filozofií, Sofoklovými tragédiemi, Xenofontovými a Vergiliovými spisy a latinskou mluvnicí. Do berlínské Wochenschrift für klassische Philologie zasílal zprávy a výtahy z české filologické literatury.

Roku 1884 vydal u nakladatelství A. Storch Syn překlad Xenofontova Anabasis, neboli, Výprava Kyra mladšího. Výkladu tohoto díla věnoval také Kritické a exegetické rozpravy o některých místech Xenofontovy Anabase a pozdější Výklady některých sporných míst Xenofontovy Anabase. Bibliografický popis příspěvku Karla Neudörfla, s. 165–172.

Jeho překlady byly zastoupeny také ve Výboru z literatury řecké a římské Timoteje Hrubého ve vydáních z let 1895, 1899, 1903 a 1906. V rukopise zanechal rozpracovanou školní latinskou gramatiku.

Hudební činnost Vedle filologie se věnoval hudební teorii, výuce zpěvu a organizaci hudebního života chrudimského gymnázia. Vedl studentská hudební vystoupení a přednášel o Josephu Haydnovi a jeho skladbách. Podle Václava Žemly upravil Smetanovu Rolnickou pro smíšený sbor, nastudoval ji a veřejně provedl.

Byl autorem učebnice Základní škola hudby, vydané v Praze u Kobera. Její rok vydání je v literatuře uváděn nejednotně jako 1868 nebo 1869.

Dílo (výběr)

Základní škola hudby. Praha: Kober, 1868/1869. O komposici prologů Sophokleových. Program gymnázia v Chrudimi, 1873. O uměleckém složení prologu Trachiňanek Sophokleových. Dodatkem k loňskému pojednání o komposici prologů téhož básníka vůbec. Program gymnázia v Chrudimi, 1874. O erotu Platonově. Listy filologické a paedagogické. 1879, roč. 6, s. 81–107. Slovo o humanismu a klassicismu pokud se týče gymnasií našich. Program c. k. reálného a vyššího gymnasia v Chrudimi, 1882, s. 3–21. O supinu jazyka latinského, zvláště supinu v -u zakončeném. Listy filologické a paedagogické. 1883, roč. 10, s. 353–369. Xenofontova Anabasis, neboli, Výprava Kyra mladšího. Překlad. Praha: A. Storch Syn, 1884. Kritické a exegetické rozpravy o některých místech Xenofontovy Anabase. In: Sborník prací filologických vydaný na oslavu dvacetipětiletého jubilea prof. Jana Kvíčaly. 1884, s. 165–172. Výklady některých sporných míst Xenofontovy Anabase. Listy filologické a paedagogické. 1886, roč. 13, č. 2, s. 134–141.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Karel Neudörfl v databázi osobností Městské knihovny v Chrudimi Karel Rudolf Neudörfl v Českém hudebním slovníku osob a institucí Karel Neudörfel na Wikizdrojích

Kategorie:Čeští klasičtí filologové Kategorie:Čeští středoškolští pedagogové Kategorie:Čeští hudební pedagogové Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Narození v roce 1846 Kategorie:Narození 8. února Kategorie:Narození v Mladé Vožici Kategorie:Úmrtí v roce 1888 Kategorie:Úmrtí 1. září Kategorie:Úmrtí v Chrudimi Kategorie:Muži