Balzers je obec v Lichtenštejnsku. Žije zde obyvatel.
Geografie náhled|vlevo|Pohled na obec z hradního vrchu Balzers sousedí na západě a severozápadě se švýcarským kantonem St. Gallen, na jihu s kantonem Graubünden a na východě a severovýchodě s lichtenštejnskou obcí Triesen. Přirozenou hranici s obcemi Wartau a Sargans v kantonu St. Gallen tvoří řeka Rýn. Na východě je obec ohraničena pohořím Rätikon. Na jihu se zvedá vrch Ellhorn, který byl v roce 1948 postoupen Švýcarsku. U úpatí hory Falknis vede průsmyková silnice přes St. Luzisteig, která spojuje Balzers s městečkem Maienfeld.
Místní části Obec Balzers zahrnuje hlavní centrum Balzers a jižněji položenou vesnici Mäls. Kromě toho má obec dvě exklávy. Exkláva o rozloze 7,608 km² mezi potokem Valorschbach, přítokem řeky Samina, a vrcholem Galinakopf zahrnuje alpské pastviny Guschgfiel, Matta, Güschgle a Zigerberg. Exkláva Gapfahl má rozlohu 1,801 km².
Kromě toho se přibližně 370 hektarů luk a lesů nachází na území švýcarského kantonu Graubünden. Hranice obce se přitom nekryje se státní hranicí. Část území je pronajímána švýcarské armádě.
Historie náhled|vlevo|Balzers (1934) Historie Balzersu je ve svých základních rysech totožná s historií celého Lichtenštejnska. Na základě archeologických nálezů byla prokázána nepřetržitá kontinuita osídlení od mladší doby kamenné (přibližně od roku 3000 př. n. l.) až do současnosti. Obec je poprvé písemně doložena v roce 842.
Vesnice se rozdělila na části Balzers a Mäls, přičemž rétský Mäls je starší částí osady. Zatímco název Meilis, jak je Mäls označován v rétském urbáři, se dosud nepodařilo etymologicky objasnit, název Balzers (Palazoles) lze spojovat s latinským slovem (panský dvůr, falc).
Pravěk Archeologické vykopávky ukázaly, že hradní vrch s hradem Gutenberg byl osídlen již od mladší doby kamenné. Od objevu nálezů na jižním úpatí hradního vrchu Gutenberg v roce 1934 je Balzers považován za nejjižnější naleziště rössenské kultury.
Ranou i pozdní dobu bronzovou dokládají zlomky nádob nalezené na hradním vrchu Gutenberg. Mimořádný význam pro dějiny umění má sedm bronzových lidských sošek a dvě zvířecí figurky (divočák a jelen), které byly na tomto místě nalezeny. Zvláště významná je dvanáct centimetrů vysoká figurka známá jako „Mars z Gutenbergu“. Tyto předměty pravděpodobně sloužily jako symboly plodnosti nebo rituální objekty.
V roce 15 př. n. l. dobyli Římané za vlády císaře Augusta území dnešního Lichtenštejnska a začlenili je do provincie Raetie. V 1. století byla vybudována vojenská silnice z Milána do Bregenzu, která vedla přes průsmyk Luzisteig do Balzersu a dále do Bregenzu. Z tohoto důvodu vzniklo v Balzersu několik římských staveb.
Zda sídlo nebo silniční stanice Magia, zmiňovaná výhradně na mapě Tabula Peutingeriana, skutečně odpovídala dnešnímu Balzersu, zůstává nejasné.
Středověk a novověk Ve středověku je v obci doložena další stavební činnost. Současně rostl význam hradu Gutenberg, kde byl již v 9. a 10. století zřízen hřbitov s přibližně 300 hroby. Během staré curyšské války (Zürichkrieg) vyhořela velká část obce, která musela být následně znovu vystavěna. Za švábské války byla obec vyrabována a hrad Gutenberg obléhán a ostřelován.
V roce 1795 vypukl v severní části obce požár, který zničil 34 domů a také farní kostel. V březnu 1799 překročila během koaličních válek francouzská vojska u Balzersu Rýn a v říjnu téhož roku zde přenocovalo přibližně 15 000 vojáků pod velením ruského generála Alexandra Vasiljeviče Suvorova. Tato událost vedla k výraznému zbídačení místního obyvatelstva.
Od druhé světové války se Balzers postupně rozvinul v významné hospodářské centrum.
Spolu s obcemi Triesen a Triesenberg patřil Balzers k posledním třem obcím Lichtenštejnska, které dne 20. dubna 1986 zavedly volební právo žen na komunální úrovni.
Obyvatelstvo náhled|vpravo|Kostel sv. Mikuláše a hrad Gutenberg Vývoj počtu obyvatel Rok 1584 1850 1930 1950 1975 1995 2000 2015 Počet obyvatel 313 1083 1347 1756 3104 3954 4233 4608
Hospodářství a doprava náhled|vpravo|Hraniční přechod Trübbach/Balzers Lichtenštejnsko samo nemá žádné dálnice, avšak po levém břehu Rýna vede švýcarská dálnice A13. Balzers má díky dálničnímu sjezdu v obci Trübbach v kantonu St. Gallen přímé napojení na dálniční síť v bezprostřední blízkosti. Významné regionální železniční nádraží Sargans je veřejnými autobusy dopravce LIECHTENSTEINmobil dosažitelné přibližně za deset minut. Obec Balzers je tak dobře spojena také se švýcarskými městy Chur, St. Gallen a Curych. Na počátku 20. století vznikl projekt úzkorozchodné železnice Schaan–Landquart.
V celém Lichtenštejnsku nejsou žádná letiště, ale Balzers má malý heliport pro malé charterové lety. Heliport Balzers slouží především pracovním letům, výcvikovým a servisním letům, stejně jako záchranným a zásahovým operacím. Druhotně je využíván také pro sportovní a rekreační létání.
Na konci roku 2014 bylo v Balzersu přibližně 3 400 pracovních míst, z nichž většina připadala na průmyslový sektor. Největším zaměstnavatelem v obci je společnost Oerlikon Balzers.
Pamětihodnosti náhled|vpravo|Hrad Gutenberg Hrad Gutenberg je symbolem obce Balzers. Hrad postavený ve 12. století se tyčí na 70 metrů vysokém skalním ostrohu, který vystupuje volně ze všech stran. Po mnoha letech v soukromém vlastnictví jej v roce 1979 převzal lichtenštejnský stát. Zřícenina hradu Grafenberg (lidově nazývaná také – „Vražedný hrad“) se nachází na území obce Fläsch, samotný hradní vrch však patří obci Balzers. Dochovaly se rozsáhlé části zdiva se střílnovými okny a otvory po trámech. Vznik hradu se předpokládá ve 13. století. Farní kostel sv. Mikuláše byl vysvěcen v roce 1912 a navrhl jej vídeňský architekt Gustav von Neumann. Kostel, stojící na úpatí hradního vrchu, daroval obci kníže Jan II. u příležitosti 50. výročí své vlády. Starý hřbitov byl využíván až do roku 1966 a zrušen byl v letech 1997–1998. V letech 1805–1807 zde byl postaven farní kostel, který nahradil kostel zničený při požáru obce v roce 1795. V roce 1926 byl tento kostel kvůli nedostatku místa zbořen po výstavbě nového chrámu. Zachovala se pouze stará kostelní věž, kterou dnes obklopuje park. Stará fara byla postavena v letech 1804–1870 jako náhrada za faru zničenou při požáru v roce 1795. Od poloviny roku 2011 slouží spolu s přilehlou hospodářskou budovou jako kulturní centrum. Vznik kaple Panny Marie Pomocné () není jednoznačně doložen. Možná sahá až do roku 1289, kdy byla po jedné bitvě postavena na památku bojů. V průběhu staletí byla opakovaně rozšiřována a zvelebována. Kaple v části Mäls byla dlouhou dobu významným poutním místem; dnes je známá především jako oblíbená svatební kaple. Podle legendy byla kaple postavena z vděčnosti Panně Marii. Vesnici měl sužovat drak, a když obyvatelé požádali Marii o pomoc, podařilo se jí netvora vyhnat. Tuto pověst připomíná dračí hlava umístěná na špičce věže kaple. Kaple sv. Petra vznikla pravděpodobně ve 13. nebo 14. století. Stejně jako kaple Panny Marie Pomocné se nachází v části Mäls a během staletí byla několikrát rozšiřována. Z historického hlediska jsou významné zejména pozdně gotický křídlový oltář a socha trůnící Madony z období kolem roku 1415. Přímo naproti kapli sv. Petra stojí věž ze 13. století. Haus Gutenberg je vzdělávací a kulturní centrum na úpatí hradu Gutenberg. Budovu nechala v letech 1854–1856 postavit kněžna Františka Kinská z Vchynic a Tetova. Objekt využívaly různé řeholní řády, mimo jiné jako gymnázium (do roku 1973).
Sport FC Balzers – fotbalový klub
Osobnosti Stephanie Vogtová (* 1990), tenistka
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Obce v Lichtenštejnsku