14. prosinec

14. prosinec je 348. den roku podle gregoriánského kalendáře (349. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 17 dní.

Události Česko 1935 – Pro nemoc abdikoval prezident Tomáš Garrigue Masaryk. 1963 – AZNP Mladá Boleslav navštívila sovětská delegace, přičemž její vedoucí Leonid Iljič Brežněv si vyzkoušel i prototyp Škoda 1000 MB. Automobilka Tatra v závodě Kopřivnice vyrobila poslední exemplář modelu Tatra 148, ten obdržel výrobní číslo 113 988. 1984 – Tramvaje v Liberci naposledy jely po původní trase z roku 1897 přes náměstí Bojovníků za mír a strmými ulicemi Pražská a Moskevská.

Svět 1287 – Provalila se nizozemská mořská hráz Zuiderzee a voda smetla vesnice a vyžádala si desítky tisíc životů. 1900 – Kvantová mechanika: německý fyzik Max Planck zveřejnil svoji teorii záření černého tělesa. 1911 – Roald Amundsen dobyl Jižní pól. 1939 – Sovětský svaz byl kvůli útoku na Finsko vyloučen ze Společnosti národů. 1946 – Mezinárodní organizace práce se stala specializovanou organizací OSN se sídlem v Ženevě. 1947 – Estadio Santiago Bernabéu: otevření fotbalového stadionu Realu Madrid. 1995 – V Paříži byla podepsána mírová smlouva ukončující boje v Bosně a Hercegovině. 2004 Maďarský nejvyšší soud zrušil výsledky referenda o udělení maďarského občanství zahraničním Maďarům a o zákazu privatizace nemocnic. Ústřední volební komise totiž vyhlásila referendum za neplatné v době, kdy ještě nebyly prověřeny stížnosti na výsledky voleb z některých obvodů. Při sebevražedném útoku automobilem u vstupu do Zelené zóny v Bagdádu zahynulo sedm lidí a nejméně 13 bylo zraněno. Jde o druhý takový útok ve dvou dnech. Čtyři příslušníci irácké národní gardy byli zabiti při útoku na konvoj mezi Basrou a Bagdádem.

Narození thumb|upright|Josef Abrhám (* 1939) Česko 1291 – Plichta ze Žerotína, rytíř († 28. září 1322) 1567 – Jindřich Matyáš Thurn, jedna z vůdčích osobností českého stavovského povstání († 28. ledna 1640) 1682 – František Michael Šubíř z Chobyně, moravský šlechtic a úředník († 3. ledna 1738) 1738 – Jan Antonín Koželuh, skladatel a varhaník († 3. února 1814) 1778 – Mikuláš Kraft, violoncellista a hudební skladatel českého původu († 1853) 1796 – Maxmilián Berger, česko-rakouský politik († 10. února 1884) 1803 – Martin Alexander Přibyl, kněz, národní buditel, archeolog a básník († 7. února 1871) 1828 – Josef Kamil Alois Böhm, sochař († 26. ledna 1862) 1841 – Viktor Riedl von Riedenstein, rakouský a český podnikatel a politik německé národnosti († 16. ledna 1925) 1845 – Josef Vychodil, politik († 15. června 1914) 1849 – Josef Osvald II. Thun-Hohenstein, česko-rakouský šlechtic, velkostatkář, průmyslník a politik († 21. října 1913) 1853 – Karel Ladislav Thuma, malíř († 22. července 1917) 1854 – Vojtěch Hynais, malíř († 22. srpna 1925) 1855 – Johann Jarolim, německo-český politik z Moravy († ?) 1858 – Adéla Koudelová, spolková činovnice, sufražetka a feministka († 17. března 1946) 1864 Antonín Klír, rektor Českého vysokého učení technického († 29. ledna 1939) Václav Hlavička, římskokatolický kněz, byl farářem v Netíně u Velkého Meziříčí a kaplanem Jeho Svatosti († 1. dubna 1942) 1869 – Ignác Stuchlý, první provinciál české salesiánské provincie († 17. ledna 1953) 1870 – Otakar Hübner, československý politik († 15. března 1929) 1873 – Václav Hlinomaz, hudební skladatel († 3. července 1941) 1874 – Jan Vojna, rakouský politik české národnosti z Čech († 1. ledna 1955) 1876 Lajos Körmendy-Ékes, československý politik maďarské národnosti († 4. června 1951) Karel Laštovka, právník a profesor († 10. června 1941) 1877 Friedrich Stolberg, československý politik německé národnosti († 28. března 1954) Rudolf Heine, rakousko-český stavební inženýr a politik († 10. prosince 1949) 1879 – Emanuel Chalupný, právník, sociolog, spisovatel a jazykovědec († 27. listopadu 1958) 1880 – Josef Uher, učitel a spisovatel († 5. prosince 1908) 1883 – Karl Kreibich, československý politik německé národnosti († 2. srpna 1966) 1887 – Max Thun-Hohenstein, hrabě česko-rakouského původu († 12. dubna 1935) 1892 – Antonín Zemek, úředník, ředitel Národního muzea v Praze († po 1955) 1899 – Bohumil Mořkovský, československý gymnasta, bronzová medaile na OH 1924 († 16. července 1928) 1900 – Josef Nestával, poslanec, úředník a spolupracovník Milady Horákové († 1. dubna 1976) 1901 – Theofanus Abba, hermetik, alchymista a kabalista († 22. prosince 1975) 1904 – Antonín Vála, politik († ?) 1905 – Jaroslav Srba, československý fotbalový reprezentant († ?) 1906 – Eliška Klimková-Deutschová, lékařka a profesorka neurologie († 2. prosince 1981) 1908 – Antonín Bartoň, lyžař, olympijský reprezentant a výrobce lyží († 9. září 1982) 1912 – Miloslav Mansfeld, československý pilot, který během 2. světové války létal v Royal Air Force († 22. října 1991) 1913 – Vlasta Foltová, gymnastka († 2001) 1914 – Marie Růžičková, komunistická politička († ?) 1920 Miloslav Balun, československý reprezentant v krasobruslení († 25. prosince 1994) Stanislav Hojný, hráč na bicí nástroje († 21. prosince 2000) 1921 – František Graus, česko-německý historik († 1. května 1989) 1924 – Oldřich Burda, československý pracovník bezpečnostních složek († 17. listopadu 1988) 1925 – Vladimír Jůva starší, vysokoškolský pedagog a člen KSČ († 22. února 2005) 1928 – Vladimír Mirka, fotbalový trenér († ?) 1929 – Jindřich Nečas, matematik († 5. prosince 2002) 1930 – Stanislav Loukota, regionální politik, ekonom a vysokoškolský pedagog († 26. srpna 2008) 1931 Stanislav Fišer, herec († 11. června 2022) František Malík, fotbalový útočník († 4. ledna 1992) 1932 – Vladislav Zadrobílek, básník, prozaik a nakladatel († 11. prosince 2010) 1933 Milan Lukeš, historik, překladatel a politik († 22. září 2007) Jan Benda, politik a senátor († 1. prosince 1999) Josef Dušátko, atlet specializovaný na hod oštěpem 1936 – Jaromír Hudec, hokejový útočník († 30. srpna 2024) 1939 – Josef Abrhám, herec († 16. května 2022) 1940 Jan Kobylka, psycholog a psychoterapeut a politik Bohumil Zavadil, vysokoškolský učitel a jazykovědec 1944 Marie Pospíšilová, atletka Eva Šulcová, básnířka a překladatelka, klinická psycholožka 1947 Jan Knaisl, pedagog a publicista († 31. března 2022]) Jan Sarkandr Tománek, malíř, grafik a tvůrce animovaných filmů († 27. července 2017) 1948 Zdeněk Bartoš, fotbalový útočník Jiří Burian, politik a stavební inženýr 1952 – Josef Novotný, hejtman Karlovarského kraje 1955 – Jiří Koskuba, lékař a politik 1956 Miroslav Bubeník, fotbalový obránce Oto Košta, lékař a politik za hnutí ANO 2011 1958 – Petr Uher, odborný lékař v oblasti reprodukce 1962 – Antonín Prachař, politik a odborník na dopravu 1965 – Ruth Šormová, sociální pracovnice a speciální pedagožka, bývalá politička 1968 – Libor Michálek, ekonom, politik a úředník 1969 – Dan Bárta, zpěvák 1972 René Souček, folkový písničkář Michaela Škultéty, překladatelka z němčiny 1974 – Jaromír Plocek, fotbalový záložník 1975 – Martin Jelínek, astrofyzik 1976 Eva Novotná, herečka Štěpán Policer, sbormistr a pedagog 1978 – Zdeněk Pospěch, fotbalový obránce 1980 – Pavel Šindelář, politik a právník 1981 Kateřina Čedíková, šachová mezinárodní mistryně Tomáš Kůrka, hokejista 1985 – Petr Koukal, badmintonista 1987 – Antonín Brož, sáňkař 1994 – Alexis Moras, zpěvák, baskytarista a hudební manažer řeckého původu 1995 – Martina Řepková, florbalistka

Svět thumb|upright|Tycho Brahe (* 1546) 1332 – Fridrich III. Míšeňský, durynský lankrabě a míšeňský markrabě († 21. května 1381) 1363 – Jean Charlier de Gerson, francouzský filozof, teolog a církevní politik († 12. července 1429) 1503 – Nostradamus, francouzský lékař a astrolog († 2. července 1566) 1541 – Žofie Braniborská z Hohenzollernu, druhá žena Viléma z Rožmberka († 27. června 1564) 1546 – Tycho Brahe, dánský astronom († 24. října 1601) 1574 – Anna Dánská, dánská princezna, anglická a skotská královna († 4. března 1619) 1594 – Willem Claeszoon Heda, nizozemský barokní malíř († 24. srpna 1680) 1615 – Carlo Lurago, italský barokní architekt a sochař († 1684) 1631 – Anne Conwayová, anglická filosofka († 18. února 1679) 1654 – Danylo Apoštol, ruský vojevůdce a hejtman záporožských kozáků († 28. ledna 1734) 1681 – Giuseppe Valentini, italský houslista, malíř, básník a hudební skladatel († listopad 1753) 1702 – Francesc Gil de Frederic, španělský římskokatolický kněz a mučedník († 22. ledna 1745) 1730 – James Bruce, skotský přírodovědec a spisovatel († 24. dubna 1794) 1737 – Maximilian Baillet von Latour, císařský tajný rada a generál rakouské kavalerie († 22. července 1806) 1748 – William Cavendish, 5. vévoda z Devonshiru, britský šlechtic a politik († 29. července 1811) 1759 – Carl Erik Mannerheim, finsko-švédský šlechtic a politik († 15. ledna 1837) 1764 – Nicasio Álvarez de Cienfuegos, španělský preromantický básník († 30. června 1809) 1777 Du Pre Alexander, irský šlechtic a koloniální správce († 8. dubna 1839) Juan Nicasio Gallego, španělský kněz, politik a básník († 9. ledna 1853) 1784 – Marie Antonie Neapolsko-Sicilská, neapolsko-sicilská princezna a první manželka španělského krále Ferdinanda VII. († 1806) 1787 – Marie Ludovika Beatrix z Modeny, třetí manželka rakouského císaře Františka I. († 1816) 1789 – Maria Szymanowska, polská hudební skladatelka († 25. července 1831) 1791 Charles Wolfe, irský badatel a dějepisec († 21. února 1823) Johan Ludvig Heiberg, dánský romantický básník († 25. srpna 1860) 1800 – Josef Kriehuber, rakouský malíř a litograf († 30. května 1876) 1816 – Rafael ze Sant’Elia a Pianisi, italský řeholník Řádu menších bratří kapucínů († 6. ledna 1901) 1824 – Pierre Puvis de Chavannes, francouzský malíř († 24. října 1898) 1827 – Józef Jabłonowski, rakouský politik polské národnosti († ?) 1830 – Viktor Madarász, maďarský revolucionář a malíř († 10. ledna 1917) 1841 – Friedrich Schachner, rakouský architekt z období historismu († 7. listopadu 1907) 1853 – Errico Malatesta, italský anarchokomunista († 22. července 1932) 1854 – John Kemp Starley, anglický vynálezce a průmyslník († 29. října 1901) 1856 – St John Brodrick, britský státník ze šlechtického rodu usazeného od 17. století v Irsku († 13. února 1942) 1859 – Nikolaj Stefanovič Bežanickij, estonský protojerej ruské pravoslavné církve († 14. ledna 1919) 1865 – Olga Valerianovna Palejová, druhá manželka velkoknížete Pavla Alexandroviče († 2. listopadu 1929) 1867 – Ingibjörg H. Bjarnason, islandská politička, sufražetka, učitelka a gymnastka († 30. října 1941) 1870 – Karl Renner, první kancléř Rakouské republiky († 31. prosince 1950) 1877 – Friedrich Stolberg, rakouský šlechtic († 28. března 1954) 1879 – Karl Becker, generál Wehrmachtu († 8. dubna 1940) 1882 – Neil Primrose, britský státník a politik († 15. listopadu 1917) 1883 – Morihei Uešiba, učitel bojových umění a zakladatel aikida († 26. dubna 1969) 1887 – Otto Schniewind, německý námořní důstojník († 26. března 1964) 1888 – Martin Lacis, sovětský politik († 20. března 1938) 1894 – Eusebio Angulo Ayala, španělský římskokatolický řeholník a mučedník († 30. srpna 1936) 1895 Paul Eluard, francouzský básník († 18. listopadu 1952) Jiří VI., král Spojeného království († 6. února 1952) 1896 – Jimmy Doolittle, americký průkopník letectví († 27. září 1993) 1897 – Kurt Schuschnigg, rakouský politik, od roku 1934 rakouský kancléř († 18. listopadu 1977) 1898 – Alexander Langsdorff, německý archeolog a vůdce SS († 15. března 1946) 1901 Henri Cochet, francouzský tenista († 1. dubna 1987) Pavel I. Řecký, řecký král († 6. března 1964) 1902 – Herbert Feigl, americký filosof českého původu († 1988) 1904 – Charles Fenno Jacobs, americký fotograf († 27. června 1974) 1906 – Asbjørn Nesheim, norský lingvista, fotograf a kurátor († 19. ledna 1989) 1908 – Claude Davey, velšský ragbista († 18. února 2001)