Panenská nebo Na PanenskéDříve psáno také [n]a Pannenské, Pannenská (takto je také potřeba ji hledat). Např. v díle WUNŠ, Rudolf. Okres Smíchovský a jeho správa: rukojeť ku zvláštní potřebě našich hodnostářů okresních i obecních. Na Smíchově: s.n, 1879, s. 41 a 72. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:5dd390e0-9d45-11e7-a093-005056825209, 15. února 2025. se píše s -n- i -nn-. je původně označení pro Panenskou vinici, dále pro usedlost, která na ní v 17. století vznikla (čp. 35/36,Pozn.: Adresa „Panenská 36“ je doložena ještě k roku 1871: GRAFNETTER, Josef a G. FANTA. Allgemeines Adress- und Handels- Handbuch der Hauptstadt Prag sammt Vorstädten: verbunden mit einem vollständigen nach Strassen und Hausnummern verfassten Wohnungs-Anzeiger ... und des Grossgrund- und landtäflich eingetragenen Realitätenbesitzes des ganzen Landes auf Grund authentischer Quellen. Prag: J. Grafnetter & G. Franta, 1871, s. 381. 1. řádek 1. sloupce. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:0bdbf7b0-7ca6-11e7-94b3-005056825209, 1. dubna 2025. v současnosti čp. 123Pozn.: AHMP ji mylně označuje číslem 117: https://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=331DA45DBADE11E5A77074D435EEBE90, naopak číslem 123 (taktéž mylně) označuje zbořenou Malovanku (čp. 34): https://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=A14CDC43B67611DF820F00166F1163D4, obé 22. února 2025. v kvadrantu A na mapce – dosud stojící ruina, „Panenská I“) (německý název obojího byl Jungferngarten,Inzerát o dražbě Panenské vinice z roku 1829. Amtsblatt zur Prager Zeitung. Prag: Schönfeld, 29.5.1829, 1829(85), s. . Feilbiethung. Inzerát z 23. května. 1. sloupec. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:263483b0-35fb-11e9-a347-005056825209, 4. února 2025. JungfergartenVON FEHRINGER, Michael. Topographisches Post-Lexicon des Königreiches Böhmen. Wien: Verlag der kaiserlich-königlichen Hof- und Staatsdruckerei, 1877, s. 462. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:f1edf190-99b6-11e7-a093-005056825209, 4. února 2025. nebo Weingarten Panenska;KALINA Z JATHENSTEINU, Matyáš. Böhmens heidnische Opferplätze, Gräber und Alterthümer. Prag: Gottlieb Haase Söhne, 1836, s. 126. Dostupné také z: https://kramerius.svkhk.cz/uuid/uuid:c88b0dc2-38cc-11e8-b904-00155d012102 nebo (ve vyšší kvalitě) z: https://www.digitale-sammlungen.de/view/bsb10010105?page=166%2C167, 4. února 2025. německý název ulice Na Panenské během protektorátu byl ovšem NonnengartenAmtliches Verzeichnis der Straßen, Plätze und Freiungen der Hauptstadt Prag =: Úřední seznam ulic, náměstí a sadů hlavního města Prahy. Prag: Druck und Verlag der Deutschen Druckerei, 1940, s. 94. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:c9e953e0-d347-11e7-a208-005056827e52?page=uuid:11ff99d0-603f-11e8-a67a-5ef3fc9ae867&fulltext=Nonnengarten, 6. února 2025.) a také pro opodál stojící výrazně mladší budovy zahrnující hřebčinec (od 1874),Posel z Prahy. Praha: Václav Nedvídek, 3.10.1874(235). Str. 3, 1. sloupec dole. ISSN 1802-6621. Dostupné také z: https://ceskadigitalniknihovna.cz/uuid/uuid:ff63d05a-aa8a-4fca-a4ac-7c076a76a2d2, 21. února 2025. kasárna a hospodu (podle zprávy z roku 1877 „Mil. Kaserne u. Restauration“)VON FEHRINGER, Michael. Topographisches Post-Lexicon des Königreiches Böhmen. Wien: Verlag der kaiserlich-königlichen Hof- und Staatsdruckerei, 1877, s. 462. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:f1edf190-99b6-11e7-a093-005056825209, 21. února 2025. (tato „Panenská II“ (v kvadrantu C) kolem roku 1900 je zachycena na dobové pohlednici; v pozadí je vidět komín cihelny).Archiv hl. m. Prahy, sbírka fotografií online Mj. vzhledem k tomu, že všechny budovy ze sektoru C byly zbořeny a čp. 123 v sektoru A je zříceninou, detailnější určení budov je svízelné. Oba kvadranty se nacházejí v Praze 6-Střešovicích. Special-Orts-Repertorien roku 1885 na samotě (německy Weiler) Panenské uvádí 6 domů a 313 obyvatel, z toho 83 činných vojáků,<ref>Special-Orts-Repertorien der im Oesterreichischen Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder. IX. Böhmen. Wien: Hölder, 1885. Str. 583. Dostupné z: https://www.digitale-sammlungen.de/view/bsb11555996?page=593, 20. února 2025. Pozn.: překlep: 'Pamenská.</ref> podle Úplného místopisného slovníku Království Českého z roku 1895 byla Panenská osada náležející k soudnímu okresu Smíchov, v níž byly 4 domy a žilo tam 284 obyvatel (Čechů),KOTYŠKA, Václav. Úplný místopisný slovník Království Českého. Praha: Bursík & Kohout, 1895, s. 963. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mlp/uuid/uuid:25e9a1da-9741-11ed-9bd5-001b63bd97ba, 31. ledna 2025. Podrobný seznam míst zemí rakouských uvádí k roku 1910 7 domů a 351 osob.C.k. statistická ústřední komise. Podrobný seznam míst zemí rakouských: zpracován na základě výsledků sčítání lidu ze dne 31. prosince 1910, IX: Čechy. Ve Vídni: Tiskem a nákladem C.k. dvorní a státní tiskárny, 1916, s. 387. Dostupné také z: https://ceskadigitalniknihovna.cz/uuid/uuid:4f0a8364-ea1a-44a6-9817-19e2cae2d2e6. Před postavením střešovického kostela sv. NorbertaSeznam míst v království Českém: Sestaven na základě úředních dat k rozkazu c.k. místodržitelství. Praha: Místodržitelská knihtiskárna, 1913, s. 574. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/nkp/uuid/uuid:6ca367f0-b674-11e8-9984-005056825209, 20. února 2025. náležela Panenská podle zprávy z roku 1854 ke kostelu sv. Matěje v Šárce,Ausführliche Darstellung der mit den Allerhöchsten Entschliessungen (...) 1854. (Česko-německy.) Kraj Pražský. Okres Smichovský. Str. 420. Dostupné také z: https://books.google.cz/books?id=DYnubCizndsC&newbks=1&newbks_redir=0&dq=spetinka&hl=cs&pg=PA419-IA1#v=onepage&q=panenska&f=false, 19. února 2025. Pozn.: Ke Sv. Matěji patřily i další části katastrální obce Třešovice (!): Andělka, Cihelna, Kašnička a Malovaná (!). podle zprávy z roku 1879 pak ke kostelu sv. Jana Nepomuckého v trníčku.WUNŠ, Rudolf. Okres Smíchovský a jeho správa: rukojeť ku zvláštní potřebě našich hodnostářů okresních i obecních. Na Smíchově: s.n, 1879, s. 41. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:5dd390e0-9d45-11e7-a093-005056825209, 15. února 2025.
Hlavní budovou usedlosti byla jediná dosud (2025) stojící budova – ruina (dnes s adresou Na Malovance 123/20 a zároveň Patočkova 123/24, dříve také Na Panenské 123KRAUS, Vojtěch. Adresář královského hlavního města Prahy a obcí sousedních: stav počátkem roku 1906. Praha: Obec Pražská, 1907, s. 160. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mlp/uuid/uuid:ee3a4dc0-e630-11dd-8bb0-0030487be43a, 3. ledna 2025.PŘÁDA, Josef, Jan ODVÁRKA a Stanislav STANKO. Orientační kniha Velké Prahy, Díl V: Seznam čísel a držitelů automobilů a motocyklů Velké Prahy 1936. Praha: Jan Odvárka, 1936, s. 89. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:bb58e731-a325-4a71-8e3d-36a6cc7d5260, 3. ledna 2025.)Jana Bělová, Renáta Kalašová. Břevnov: ve stínu kláštera, Hradčanům na dohled = shadowed by a monastery, visible from Hradčany. [Praha]: Muzeum hlavního města Prahy, . S. 102–103., která je často (např. mapy.czAle i v mnoha dalších zdrojích včetně literatury, např. https://praha.eu/web/pamatky/brevnov.) označována jako Malovanka. (Památkový katalog ji na popud Wikipedie v lednu 2025 přejmenoval z Malovanky na Panenskou.Srov. https://pamatkovykatalog.cz/usedlost-2280722, 30. ledna 2025.) Tuto usedlost koupil v roce 1829 Abundius Bachofen z Echtu (1777–1850).Policejní přihláška rodiny Při usedlosti si zřídil cihelnu a v této usedlosti (tehdy s č. 35)https://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=8920F2AF6CCC4E62B25DFA2C8816C296&scan=41#scan41, 10. ledna 2025. 1. dubna 1850 také zemřel.Časopis Společnosti přátel starožitností československých v Praze. Praha: Společnost přátel starožitností československých, 1938, 46(3), s. 164–165. ISSN 1210-9258. Dostupné také z: https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:23428c9f-b912-4580-a9da-f8f67f7e024a, 10. ledna 2025. Nedaleko usedlosti Na Panenské se nacházela také cihelna Na Panenské (nebo jen Panenská, odtud je i přilehlý činžovní dům čp. 127 označován jako cihelna, nešlo ale o cihelnu jako takovou; bydlelo v něm její vedení a zaměstnanciODVÁRKA, Jan a Bohumil KONAŘÍK. Orientační kniha Velké Prahy: pomůcka k usnadnění informační služby a orientace ve Velké Praze, vydána pro sbor uniformované stráže bezpečnosti v Praze. Díl IV: Tabulky popisných čísel všech katastrálních obcí Velké Prahy. Praha: J. Odvárka, 1937. sv. 4, s. 340, 348, 320 a 330. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:c1481c80-daf8-11e3-94ef-5ef3fc9ae867, 3. ledna 2025.https://www.facebook.com/photo.php?fbid=852089786956648&set=pb.100064669030594.-2207520000&type=3, 5. ledna 2025.), budovy patřící k usedlosti Panenská stály mimo areál cihelny. Naopak v areálu cihelny, který je vymezen dnešními ulicemi U střešovických hřišť, Sibeliova, Na Hubálce a Na Petynce, se nacházely usedlosti Hubálka a Kašnička (dnes zbořené beze stopy).Hájek, Josef a kol. Cihly v historické architektuře Prahy: o výrobě a využití zdicích cihel: seznam pražských cihelen. Vydání první. Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Praze, 2017. 238 stran. ISBN 978-80-87220-16-0.Pohled na cihelnu „Na Panenské“ ve Střešovicích. Archivní katalog. Archiv hlavního města Prahy. XII 2232 • kol.1890. [cit. 2024-12-04]. Dostupné online. (pozn.: Pohled na cihelnu Na Panenské s usedlostmi Hubálka a Kašnička kolem roku 1890.)
Historie
Vinice byla odnepaměti (podle Kaliny od roku 967) do 20. března 1782 majetkem benediktinek z kláštera svatého Jiří na Pražském hradě, odtud měla také svoje jméno Panenská.KALINA Z JATHENSTEINU, Matyáš. Böhmens heidnische Opferplätze, Gräber und Alterthümer. Prag: Gottlieb Haase Söhne, 1836, s. 126. Dostupné také z: https://kramerius.svkhk.cz/uuid/uuid:c88b0dc2-38cc-11e8-b904-00155d012102 nebo (ve vyšší kvalitě) z: https://www.digitale-sammlungen.de/view/bsb10010105?page=166%2C167, 30. ledna 2025. K jejímu provozu zde náležel vinný lis a domek zahradníka. V době, kdy pozemky vinice náležely k obci břevnovské, měl lis sv. Jiří č. 35 a obydlí zahradníka sv. Jiří č. 36. Po oddělení vinice od břevnovské obce a přechodu do obce střešovické byla tato čísla přidělena jiným stavbám v Břevnově.HOLUB, Bonifác Jan. Paměti farnosti u sv. Markéty v Břevnově a blízkého okolí. Praha: B.J. Holub, 1890. 188 s. Str. 87–88, 131. Dostupné z: https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:db7aa070-8962-11dd-a91d-000d606f5dc6?page=uuid:09fcfea0-8271-11e7-8b50-001018b5eb5c, 22. února 2025.
Bachofen z Echtu byl strýc sester Johany Fričové (1809–1849), matky Josefa Václava Friče) a Bohuslavy Rajské. Na usedlosti Panenská požádal František Ladislav Čelakovský Bohuslavu Rajskou o ruku. Událost zaznamenala Rajská ve svém deníku. Pražský denník v roce 1874 uvádí třikrát inzerát na pronájem „laciných letních bytů na vinici Panenské“.Pražský denník. Praha: Václav Kulhavý, 1874. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=1k1ZZuI4rLgC&newbks=1&newbks_redir=0&dq=panenske%20u%20strahovske%20brany&hl=cs&pg=PP78#v=onepage&q=panenske%20u%20strahovske%20brany&f=false, 11. března 2025. V roce 1876,Pražský denník. Praha: Václav Kulhavý, 1876. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=sjp3OOwUZhIC&newbks=1&newbks_redir=0&dq=panenske%20u%20strahovske%20brany%20josef%20bro%C5%BE&hl=cs&pg=PA21-IA39#v=onepage&q=panenske%20u%20strahovske%20brany%20josef%20bro%C5%BE&f=false, 11. března 2025.1879WUNŠ, Rudolf. Okres Smíchovský a jeho správa: rukojeť ku zvláštní potřebě našich hodnostářů okresních i obecních. Na Smíchově: s.n, 1879, s. 72. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:5ef5f0d0-9d45-11e7-a093-005056825209, 15. února 2025. a 1885 se jako majitel usedlosti Panenská (A/C?) uvádí Josef Brož.Národní listy. Praha: Julius Grégr, 17.2.1885, 25(47), s. (4). 2. sloupec dole. (Smuteční oznámení Jana Hasmuka.) ISSN 1214-1240. Dostupné také z: https://kramerius.svkhk.cz/uuid/uuid:8299e2e0-435f-11dd-b505-00145e5790ea, 30. ledna 2025.