Gemona del Friuli (furlansky: Glemone; slovinsky: Humin; německy: Klemaun; latinsky: Glemona) je comune v provincii Udine v italském regionu Furlansko-Julské Benátsko, nacházející se asi 90 kilometrů severozápadně od Terstu a asi 25 kilometrů severozápadně od Udine.
Obec Gemona del Friuli se skládá z frazioni (čtvrtí) Campagnola, Campolessi, Maniaglia, Ospedaletto, Godo, Centro Storico, Stalis, Taviele a Taboga.
Gemona del Friuli sousedí s následujícími obcemi: Artegna, Bordano, Buja, Lusevera, Montenars, Osoppo, Trasaghis a Venzone.
Historie vlevo|náhled|Kostel Ognissanti ve čtvrti Ospedaletto. Stopy lidského osídlení v Gemoně se datují až do pravěku. Město leží na strategickém místě na trase z Itálie do Rakouska a z období kolem roku 500 př. n. l. se dochovaly stopy keltského osídlení.
V letech 166–750 byla tato oblast terčem různých invazí, mimo jiné Hunů, Markomanů, Ostrogótů, Vizigótů a Langobardů, kteří ji od roku 558 využívali jako pevnost. Langobardský historik Paulus Diaconus ji v roce 611 označuje jako „nedobytný hrad“. Od pádu Lombardského království v Itálii až do roku 952 byla Gemona pod nadvládou Karlovců. Během tohoto období byl postaven hrad a kolem něj vyrostlo moderní město.
Od roku 776 se Gemona stala důležitou součástí Aquilejského patriarchátu. Ve 12. století se Gemona stala autonomní obcí: v roce 1184 jí císař Fridrich I. Barbarossa udělil právo pořádat trhy. Ve 13. a 14. století se Gemona vrátila pod správu patriarchátu, dokud nebyla v roce 1420 připojena k Benátské republice.
V roce 1797 Benátskou republiku porazila francouzská vojska pod vedením Napoleona: v roce 1798, po uzavření mírové smlouvy v Campo Formio, přešla Gemona pod rakouskou správu. Po plebiscitu v roce 1866 se Gemona stala součástí nově sjednoceného Italského království.
Stávající město je středověkého původu, ale bylo značně poškozeno při furlanském zemětřesení v roce 1976. Obnova začala ještě téhož roku a obec byla nakonec z velké části obnovena.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Obce ve Furlansku-Julském Benátsku