Kostel svatého Jakuba Většího (Srbeč)

Kostel svatého Jakuba Většího v Srbči je římskokatolický gotický kostel ze 14. století. Stojí na vyvýšenině ve východní části návsi. Byl farním kostelem místní farnosti a od 12. ledna 2004 je filiální k farnosti Nové Strašecí.

Historie náhled|Půdorys se stavebním vývojem

První písemná zmínka o vsi pochází ze 13. století, kdy v roce 1228 patřila klášteru sv. Jiří v Praze. Původně byl kostel obklopen hřbitovem s ohradní zdí, která postupem času zanikla. Nyní se z ní dochovala spodní část, jež slouží jako opěrná zeď na severní straně u sakristie. Farní kostel sv. Jakuba Většího na svém místě stál již údajně od roku 1350, ale první písemná zmínka pochází ze dne 29. ledna 1364. Mělnický probošt Jan z Landštejna měl za úkol na toto místo přivést faráře, který by se o stavbu staral. Během husitských válek zde vládli kališníci, kde si na Srbeč z katolické strany nárokoval právo Jaroslav Plichta z Žerotína.

V období gotiky (po roce 1350) vznikla nejstarší dochovaná část kostela, kterou je gotický presbytář. Do fáze pozdní gotiky (do konce 16. století) je na základě stavebních konstrukcí datována výstavba spodních dvou pater velké severní věže. Během let 1877–1880 došlo k radikální přestavbě, během níž bylo přistavěno západní trojlodí. Dále byla dokončena zbylá patra severní věže. Současně nebo krátce před přestavbou byla zhotovena sakristie. Všechny dostavěné části byly opatřeny novým krovem.

Exteriér náhled|upright|Vstupní průčelí

Kostel svatého Jakuba je složen ze tří základních hmot. První hmotou je západní kostelní trojlodí, které se skládá ze dvou vedlejších a jedné hlavní lodě. Další části tvoří presbytář a věž.

Vchod se nachází v hlavní lodi, která je v ose západního průčelí. Ta je zakončená rizalitem, jež má při krovu tvar trojúhelníku. Po stranách je lemovaný stupňovitými opěrnými pilíři, které jsou zakončené dekorativními fiálami. Z prostřední části rizalitu vystupuje předsazený omítaný portál s vchodovou nikou se segmentovým nadpražím. Je zakončený kamennou stříškou, která je zdobená kraby. Nad vchodem je čtyřlaločné okno, jež se skládá z čirých, červených a modrých skleněných segmentů. Ve stejné ose se nad portálem nachází dvojice sdružených oken se zalomeným nadpražím. Středovou výseč mezi dvěma okny vyplňuje trojlaločné okno. Ve vrcholu rizalitu je umístěn prosklený okulus. Celá fasáda je omítnuta.

Boční fasáda je členěna dvoustupňovými opěrnými pilíři. Krajní opěrné pilíře přisedají k nároží kostela. Mezi jednotlivými pilíři se v nikách nachází dvojice sdružených oken se zalomeným nadpražím, kde středovou výseč vyplňuje kulaté okno.

náhled|upright|Věž

Ve východní části kostela stojí presbytář. Je postaven na obdélníkovém půdorysu, jež je zakončený pěti boky pravidelného osmiúhelníku. Nároží je zpevněno dvoustupňovými opěráky, mezi kterými jsou v nikách okna s lomenými záklenky.

K severní obvodové zdi je napojena sakristie obdélného půdorysu. S tou náleží severní straně i mohutná čtyřpatrová věž čtvercového půdorysu. Zdi věže jsou po tři podlaží neomítnuté a je u nich patrná vazba zdiva z pískovcových kvádrů. Poslední patro je hladce omítnuté. Světlo je do věže vedeno skrze okenní otvory s žaluziovými výplněmi se segmentovým nadpražím.

Kostelní loď a presbytář jsou zastřešeny dvojicí sedlových střech od východu zvalbených. Střecha presbytáře je obohacena o sanktusník. Krov je nad ním oddělen štítovou zdí z lomového kamene, která pochází již z období gotiky. Nad lodí je tesařská vazba, kterou podepírají v plných složeních svislé sloupky se středovou vaznicí. Páry protilehlých krokví jsou v horní části ztuženy hambalky. Věž je zakryta osmibokou střechou ve tvaru komolého jehlanu. Sakristie je kryta pultovou střechou.

Interiér náhled|Kruchta s varhany

Trojlodí Trojlodí je symetricky uspořádané, kde hlavní loď tvoří dvojnásobek šířky lodi vedlejší. Tento prostor je zaklenut křížovými klenbami. Ty jsou svedeny do čtyř volně stojících kamenných osmibokých pilířů, jež stojí na rozšiřujících patkách a jsou ukončeny profilovanými hlavicemi. Tento vnitřní nosný konstrukční systém doplňují dva zděné omítané pilíře a přízední polopilíře po obvodu stavby. V západní části trojlodí se nachází patrová kruchta, jež má bohatě vyřezávané zábradlí.

náhled|227x227pixelů|Pohled do presbytáře na dřevěný oltář s triptychem

Hlavní loď je od presbytáře oddělena rozložitým hrotitým triumfálním obloukem. Presbytář Je zastropen dvěma poli křížových kleneb – jednou obdélnou a druhou paprsčitou o šesti žebrech. Ta jsou klínovitého tvaru a vedou z válcových přípor. Po stranách vyrůstá souběh tří žeber z vějířového svazku protáhlých kuželových konzol. Žebra se sbíhají do dvou svorníků kruhového tvaru, jež mají na sobě plastickou šesticípou hvězdu.

Presbytář Na severní straně presbytáře je vchod do sakristie. Má jednoduché ostění s rovným nadpražím. Ve východní obvodové zdi se nachází okenní otvor, který má tvar obdélníku. Z vnitřní strany je tento otvor opatřen nikou se segmentovým nadpražím.

náhled|upright|Figufrální reliéf Adama Hrušky z Března

Věž Věž je ke kostelu přistavěna na severní straně. Jediný vchod do ní je na východní straně. Prochází zdí o tloušťce 1,65 m a vede do přízemí věže, jež je klenuté křížovou klenbou. V severní obvodové zdi přízemí věže je v klenbě vynechaný prostup pro jednoramenné dřevěné schodiště, které vede do prvního patra. Místnost v prvním patře má téměř shodné rozměry s přízemím a je zaklenuto křížovou klenbou bez viditelných žeber. Ve východní zdi uprostřed pod klenbou je v hluboké nice malé štěrbinové okénko. V sousední zdi je zasazen pískovcový portál s rovným nadpražím se zakulacenými rohy a širokým okosením, které sbíhá do štítku na vysoké trnoži. Portál vede do chodby, jež je zaklenuta plochou segmentovou klenbou a leží v obvodové zdi. V rohu se zatáčí do pravého úhlu, kde se nachází schodiště se šestnácti stupni. Vrchní podesta je ze západní strany osvětlena otvorem ve tvaru klíčové střílny. Ve druhém patře je umístěno jednoramenné dřevěné schodiště, které prochází obdélníkovým otvorem do třetího patra. V něm se nachází mohutná tesařská vazba zvonové stolice, která je orientována na jih a sever. Jsou tu dva původní zvony včetně nejstaršího, který pochází z roku 1516. Odsud je po žebříku přístupné poslední patro věže, tzv. hodinové, jež slouží pro hodinový stroj.

Zařízení náhled|upright|Nástěnná malba - Poslední soud

Pod presbytářem se nachází nepřístupná krypta, v níž by měli být pohřbeni šlechtičtí patroni kostela. Nejvýznamnějšími pochovanými šlechtici v kostele jsou Adam hruška z Března († 1581) a Jetřich Reichl z Reichu († 1575). Mají své sochařsky zpracované hrobové desky vyzdviženy a vztyčeny podél severní strany presbytáře. Adama Hruška z Března má na ní svůj figurální reliéf.

Na jižní stěně presbytáře je dochována rozměrná kompozice Posledního soudu.

V presbytáři stojí hlavní dřevěný oltář se středovým triptychem, jež je vyzdoben fiálami, kraby a pozlacením. Na triptychu jsou z levé strany vyobrazeni: Jan Evangelista, Jakub Starší a Jan Křtitel. Původní obrazy malované F. Sequensem byly později odcizeny a nahrazeny díly výtvarníka Vlastimila Bláhy.

V prostoru kostela se nadále nachází čtrnáct obrazů Křížové cesty.

V západní části trojlodí jsou na kruchtě umístěné varhany.

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kostel sv. Jakuba Většího v Srbeči na stránkách farnosti Nové Strašecí

Srbeč Jakuba Většího Srbeč Jakuba Většího Srbeč Kategorie:Kostely pražské arcidiecéze Kategorie:Kulturní památky v okrese Rakovník Kategorie:Srbeč