Svatý Vincenc a Grenadiny () jsou suverénní ostrovní stát ve východní části Karibiku v Malých Antilách. Nachází se na jihovýchodě Návětrných ostrovů, na jižním konci východní hranice mezi Karibským mořem a Atlantickým oceánem, 50 km jižně od Svaté Lucie, západně od Barbadosu a severně od Grenady. Většinu jejich území tvoří nejsevernější a největší ostrov Svatý Vincenc a na jihu leží severní dvě třetiny Grenadin, řetězec 32 menších ostrovů; zbývající jižní třetina patří státu Grenada. Hlavní ostrov je sopečného původu, hustě zalesněný, pobřeží na návětrné straně skalnaté a na závětrné s řadou písčitých pláží. Podnebí je tropické. Na ploše 389 km2 žije 111 000 obyvatel, což ze Svatého Vincence a Grenadin činí je třetí nejmenší suverénní stát v Karibiku a v celé Americe. Hlavním a největším městem je Kingstown. Dvě třetiny obyvatel jsou černoši, potomci afrických otroků. Úředním jazykem je angličtina, v běžném hovoru se užívá vincenská kreolština a skoro 90 % obyvatel se hlásí ke křesťanství.
Původními obyvateli ostrovů Svatý Vincenc a Grenadiny byly různé indiánské kmeny, naposled od 14. století Kariby. Příchod Evropanů na počátku 16. století nevedl k dlouhodobému osídlení, teprve v roce 1717 Francouzi obsadili ostrov Barrouallie, ačkoli Angličané si nárok na Svatý Vincenc činili již od roku 1627. V roce 1763 byl Pařížskou smlouvou Svatý Vincenc postoupen Británii. Třenice s Brity vedly v polovině až konci 18. století k první a druhé karibské válce, Britové si však ostrovy udrželi. V roce 1877 byla zřízena vláda korunní kolonie, v roce 1925 byla vytvořena Legislativní rada a v roce 1951 bylo zavedeno všeobecné volební právo pro dospělé. Po referendu v roce 1979 Svatý Vincenc a Grenadiny získaly 27. října 1979 získaly nezávislost, jako poslední z Návětrných ostrovů.
V dubnu 2021 několikrát vybuchla sopka Soufrière na Svatém Vincenci a a 16 000 obyvatel muselo být evakuováno. Pomoc a nouzovou finanční podporu poskytlo několik blízkých ostrovů, Spojené království a Organizace spojených národů.
Svatý Vincenc a Grenadiny jsou unitární parlamentní konstituční monarchií, v níž je hlavou státu svatovincencký král, jímž je britský monarcha. Ten je zastoupen generálním guvernérem s reprezentativní funkcí. Hlavou vlády je předseda vlády, zákonodárnou moc má jednokomorová sněmovna. Zemědělství, v němž dominuje produkce banánů, je nejdůležitějším sektorem této ekonomiky s nižšími středními příjmy. Velmi důležitý je rostoucí turistický ruch. V indexu lidského rozvoje se země umístila na 76. místě. Kultura, jazyk, vláda a právní systém země odrážejí dlouhé dědictví britské nadvlády. Svatý Vincenc je členem Karibského společenství, Organizace východokaribských států, Regionálního bezpečnostního systému, Organizace amerických států, Bolívarovského svazu pro lid naší Ameriky a Společenství latinskoamerických a karibských států, a dále Organizace spojených národů.
Název Kryštof Kolumbus, první Evropan, který ostrov objevil, jej pojmenoval po svatém Vincenci ze Zaragozy, jehož svátek připadal na den, kdy Kolumbus ostrov poprvé uviděl (22. ledna 1496). Název Grenadiny odkazuje na španělské město Granada, ale aby se odlišil od ostrova stejného jména, byla použita zdrobnělina. Před příchodem Španělů nazývali Karibové, kteří obývali ostrov Svatý Vincenc, ostrov Youloumain na počest Youlouca, ducha duhy, o kterém věřili, že obývá ostrov.
Historie Původními obyvateli ostrovů Svatý Vincenc a Grenadiny byly různé indiánské kmeny, naposled od 14. století Kariby, kteří se až do 18. století agresivně bránili usazování evropských přistěhovalců. Příchod Evropanů na počátku 16. století nevedl k dlouhodobému osídlení, teprve v roce 1717 Francouzi obsadili ostrov Barrouallie, ačkoli Angličané si nárok na Svatý Vincenc činili již od roku 1627. Na ostrovy se postupně dostávali afričtí otroci, trosečníci z otrokářských lodí nebo uprchlíci z Barbadosu, Svaté Lucie a Grenady. Docházelo k míšení s Kariby a vznikla národnostní skupina potomků černých otroků a Karibů známá jako Garífuna.
Počátkem roku 1719 zde začali francouzští osadníci pěstovat kávu, tabák, bavlnu a cukrovou třtinu, V roce 1763 byl Pařížskou smlouvou Svatý Vincenc postoupen Británii. Třenice s Brity vedly v polovině až konci 18. století k první a druhé karibské válce, Britové si však ostrovy udrželi.
Zrušení otrokářství v roce 1834 mělo za následek nedostatek pracovních sil na plantážích. Po jeho skončení došlo k nedostatku pracovních sil na plantážích, který byl zpočátku řešen přistěhovalectvím námezdních dělníků; od roku 1845 přicházelo mnoho portugalských katolických osadníků z Madeiry, přičemž v letech 1845 až 1850 bylo zaznamenáno přibližně 2 100 přistěhovalců z Portugalska. V letech 1861 až 1888 došlo k nové vlně imigrace, kdy připluly lodě plné indických dělníků.
V roce 1877 byla zřízena vláda korunní kolonie, v roce 1925 byl vytvořen Legislativní rada a v roce 1951 bylo zavedeno všeobecné volební právo pro dospělé. Po referendu v roce 1979 Svatý Vincenc a Grenadiny získaly 27. října 1979 získaly nezávislost, jako posledními z Návětrných ostrovů.
V dubnu 2021 několikrát vybuchla sopka Soufrière na Svatém Vincenci a 16 000 obyvatel muselo být evakuováno. Pomoc a nouzovou finanční podporu poskytlo několik blízkých ostrovů, Spojené království a Organizace spojených národů.
Státní symboly Vlajka
Vlajka Svatého Vincence a Grenadin je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi svislými pruhy, modrým, žlutým a zeleným (v poměru 1:2:1) a uprostřed tři zelené kosočtverce (tzv. routy) uspořádané do tvaru písmena V (Vincent).Vlajka Svatého Vincence a Grenadin na Flags of the WorldZpravodaj Vexilolog č. 31, leden 2009
Znak
Státní znak Svatého Vincence a Grenadin je tvořen zlatě zdobeným, tvarovaným štítem. V něm na zeleném pažitu stojí žena v modrých šatech, držící v pravé ruce olivovou snítku. Proti ní klečí na pravém koleni druhá žena (také v modrých šatech), držící v levé ruce zlatou obětní misku. Mez ženami je zlatý oltář se dvěma podanýma rukama a vystupuje z něj červený plamen. Nad štítem vyrůstá z modro-žluto-zelené točenice větévka bavlníku v přirozených barvách. Pod štítem je na stříbrné, červeně podšité stuze černé latinské heslo PAX • ET • JUSTITIA ().
Geografie náhled|Orientační mapa Svatého Vincence a Grenadin náhled|Reliéfní mapa státu náhled|Ostrov Mayreau, jeden z ostrovů Grenadin Svatý Vincenc a Grenadiny jsou ostrovní země v Karibiku v souostroví Malé Antily. Nachází se na jihovýchodě Návětrných ostrovů, na jižním konci východní hranice mezi Karibským mořem a Atlantickým oceánem, 50 km jižně od Svaté Lucie, 160 km západně od Barbadosu a severně od Grenady. Stát se skládá z nejsevernějšího a největšího ostrova Svatý Vincenc a na jihu leží severní dvě třetiny Grenadin, řetězec 32 menších korálových ostrovů z nich třetina je osídlena; zbývající jižní třetinu Grenadin patří státu Grenada. S rozlohou 344 km2 jsou Svatý Vincenc a Grenadiny po státě Svatý Kryštof a Nevis a právě po Grenadě, třetím nejmenším suverénním státem v Karibiku a v celé Americe. Leží na 13° 14′ severní šířky a 61° 12′ západní délky. Hlavní ostrov je sopečného původu, hustě zalesněný, pobřeží na návětrné straně skalnaté a na závětrné s řadou písčitých pláží. Hlavní ostrov Svatý Vincenc měří 26 km na délku, 15 km na šířku a má rozlohu 344 km2, od nejsevernějšího k nejjižnějšímu bodu se Grenadinské ostrovy patřící k Svatému Vincenci táhnou po délce 60 km a mají celkovou plochu 45 km2. Podnebí je rovníkové, ovlivňované severovýchodní pasáty a teplými mořské proudy omývající ostrovy.
Svatý Vincenc a Grenadiny tvoří 32 ostrovů a útesů. Devět z nich je obydlených, včetně pevniny Svatého Vincence; a z ostrovů Grenadiny to jsou: Young Island, Bequia, Mustique, Canouan, Union Island, Mayreau, Petit St Vincent a Palm Island. Mezi významné neobydlené ostrovy Grenadin patří Petit Nevis, který využívají velrybáři, a Petit Mustique, který byl na počátku 21. století centrem významného realitního podvodu.
Ostrov Svatý Vincenc je relativně mladý (nejstarší horniny se odhadují na asi 3 miliony let) a je sopečného původu. Skládá se z centrálního pohoří, které se táhne od aktivní sopky Soufrière, s nadmořskou výškou 1178 m zároveň nejvyšší horou státu, na severu k hoře San Andrés (736 m) na jihu. Je hustě zalesněný a je na něm jen málo rovin. Návětrná strana ostrova je velmi skalnatá a strmá, zatímco závětrná strana má více písečných pláží a zátok. Sopka Soufrière je jedna ze dvou aktivních sopek na celých Antilách. Dalšími významnými horami na Svatém Vincenci jsou (od severu k jihu) Richmond Peak, Mount Brisbane, Colonarie Mountain, Grand Bonhomme, Petit Bonhomme a Mount St Andrew.
Naproti tomu Grenadiny jsou starší a mají mnohem složitější a rozmanitější geologickou historii. Původní sopečná krajina těchto ostrovů byla značně pozměněna erozí a změnami hladiny moře. Hlavní typy obnažených hornin jsou sedimentární (nečistý vápenec a korály) a vyvřeliny.
Podnebí Svatý Vincenc a Grenadiny leží v rovníkovém klimatickém pásmu, kde počasí ovlivňují severovýchodní pasáty a teplé mořské proudy omývající ostrovy.
Teploty jsou po celý rok vysoké, typické pro oblasti s rovníkovým podnebím. Průměrné hodnoty se pohybují od 22 °C do 28 °C. Nevyskytují se extrémní hodnoty, teplota někdy přesahuje 30 °C, přičemž denní průměrná hodnota někdy dosahuje 32 °C. V horách je roční průměr o 3-4 °C nižší a nejnižší hodnoty se pohybují kolem 18 °C. Denní výkyvy jsou malé.
Srážky jsou vysoké, typické pro rovníkové klima. Nejnižší hodnoty se vyskytují v nížinných pobřežních oblastech, kde dosahují 1 500 mm ročně, zatímco ve vyšších polohách dosahují srážky až 3 000 mm ročně. Existují dvě roční období: deštivé a suché, střídající se po půl roce. I během suchého období také dochází k dešťovým srážkám.
Ostrovy leží v hlavní oblasti výskytu hurikánů v Atlantiku, které sužují v pozdním létě a na podzim. Nedávno, v roce 2023, byly ostrovy přímo zasaženy tropickou bouří Bret.
Flora a fauna Ostrovy porůstá subtropická a rovníková vegetace, která je dobře zachována. Lesy pokrývají 36 % rozlohy země a většina z nich jsou tropické deštné lesy. Běžné jsou různé druhy palem, keřů a četné druhy květin. Kolem ostrovů rostou korálové útesy.
Živočišná říše patří do neotropické oblasti Antil. Nejsou zde žádní velcí savci, ale hojně se vyskytují opice, hlodavci aguti a mnoho dalších drobných druhů zvířat. Bohatá je také ptačí říše, zejména mořských ptáků. Četné jsou plazi a korýši. V mořských vodách se vyskytují žraloci a mnoho druhů ryb.
Politika Svatý Vincenc a Grenadiny jsou nezávislý, suverénní stát Commonwealthu. Jsou unitární parlamentní demokracií a konstituční monarchií se svatovincenckým králem, jímž je britský monarcha, jako hlavou státu. Toho na místě zastupuje generální guvernér, jehož role je převážně ceremoniální: včetně zahájení zasedání Sněmovny ostrovů a jmenování různých vládních úředníků. Výkonná moc je v rukou předsedy vlády. Zákonodárnou moc má jednokomorová sněmovna, která má 15 volených členů zastupujících jednomandátové volební obvody a šest jmenovaných členů známých jako senátoři. Funkční období parlamentu je pět let, ale premiér může kdykoli vyhlásit volby.
Soudní moc je rozdělena na okresní soudy, Východokaribský nejvyšší soud a Soukromou radou Spojeného království v Londýně, která je soudem poslední instance.
Dne 25. listopadu 2009 proběhlo na ostrově republikánské referendum o změně státního zřízení na republiku. Bylo ale zamítnuto 56 % zúčastněných voličů. Ostrov tak zůstal monarchií s panovníkem sdíleným se Spojeným královstvím.
Zahraniční vztahy Svatý Vincec a Grenadinyj jsou plnoprávným členem Karibského společenství, Organizace východokaribských států, Regionálního bezpečnostního systému, Společenství latinskoamerických a karibských států, Bolívarovský svaz pro lid naší Ameriky, Petrocaribe, Organizace amerických států a Organizace spojených národů. Stejně jako většina karibských států je členem Společenství národů. náhled