Imigrační a celní úřad Spojených států amerických (, ICE) je federální úřad spadající pod Ministerstvo vnitřní bezpečnosti Spojených států amerických. Jeho účelem je vymáhání práva v oblasti imigrační legislativy, národní bezpečnosti a veřejné bezpečnosti. Byl založen v roce 2002 v reakci na útoky z 11. září 2001, přičemž vznikl sloučením dřívějšího Imigračního a naturalizačního úřadu Spojených států amerických a Celního úřadu Spojených států amerických. Úkolem ICE není kontrola státních hranic, tu ve Spojených státech vykonávají Celní a pohraniční stráž USA a Pobřežní stráž Spojených států amerických.
ICE produkoval řadu kontroverzí, přičemž kritika výrazně vzrostla během první a zejména druhé administrativy Donalda Trumpa. Po schválení zákona One Big Beautiful Bill Act v roce 2025 se ICE stala největší a nejlépe financovanou federální agenturou pro vymáhání práva v historii USA. Její agresivní vymáhání práva, kontroverzní reklamní kampaně a militarizace vedly k výraznému poklesu veřejné podpory a vyvolaly obavy z nedostatku odpovědnosti a porušování občanských práv. V roce 2025 byla ICE kritiky označována za tajnou policii Donalda Trumpa. A byla jeho nástrojem pro tvrdé potírání nelegální migrace. Agenti ICE bývají maskovaní a jezdí v neoznačených vozidlech.
Historie náhled|Zátah ICE v Los Angeles (2025) V roce 2002 byl přijat zákon Homeland Security Act, který obsahoval vytvoření nového úřadu pro vymáhání práva v oblastech imigraci a cel, a to pod novým ministerstvem vnitřní bezpečnosti. K březnu 2003 došlo k rozpuštění Imigračního a naturalizačního úřadu Spojených států amerických (v té době pod ministerstvem spravedlnosti) a Celního úřadu Spojených států amerických (v té době pod ministerstvem financí). Na bázi jejich pravomocí vznikly tři nové složky: Úřad pro občanství a imigraci (USCIS), Imigrační a celní úřad (ICE) a Celní a pohraniční stráž USA. Na ICE přešly pravomoci týkající se provádění kriminálních vyšetřování, zadržování podezřelých a deportace.
V roce 2005 ICE zahájil operaci Community Shield, která se zaměřuje na boj s ozbrojenými gangy a pašeráky drog. Během dlouhodobé operace provedli 40 tisíc zatčení a zabavili přes osm tisíc zbraní.
Během prezidentství Baracka Obamy (2009–2017) bylo deportováno rekordních 2,4 milionu nelegálních imigrantů. Z deportovaných osob v roce 2015 spáchalo 60 % trestný čin nebo přestupek.
V průběhu prvního prezidentství Donalda Trumpa (2017–2021) byla nastavena tvrdá politika proti nelegální imigraci. Trump nařídil přijmout dalších 10 tisíc zaměstnanců ICE a posílil jejich pravomoci. Trump současně nařídil, aby ICE zatýkala každého nelegálního migranta, tedy aby se nezaměřovala primárně jen na zločince. Počet zatčení vzrostl, ale docházelo k řadě excesů, kdy byli zatčeni američtí občané na základě své etnicity. ICE navíc začal pořádat velké zátahy ve školách, kostelech, modlitebnách a na pracovištích. Některé osobnosti a hnutí americké levice a Demokratů začaly v reakci propagovat kampaň „Abolish ICE“, tedy za zrušení úřadu. V roce 2018 požádalo 19 seniorních pracovníků oddělení kriminálního vyšetřování ICE o přeřazení kvůli politizaci vyšetřování.
náhled|vlevo|Agenti jednotky HSI v rámci ICE s ministrem obrany Petem Hegsethem (2025) Po druhém zvolení Donalda Trumpa prezidentem (od roku 2025) se ICE znovu dostal do řady kontrovezí. Trump totiž nařídil novou masovou vlnu deportací a zrušil ochranu imigrantů v nemocnicích, při pohřbech, svatbách a ve veřejných budovách včetně soudů. Trumpova administrativa využila zákon Alien Enemies Act z roku 1798, který umožňoval deportace bez soudu. Současně Trump sjednal možnost uvěznění zadržených osob v Salvadoru. Opět docházelo k excesům, kdy byli zatčeni američtí občané a v některých případech dokonce deportováni. Administrativa určovala agentům ICE denní kvóty zatčení a spustila kontroverzní kampaň propagující zatýkaní a deportace. Podle soudního vyšetřování se agenti ICE dopouštěli rasové profilace a zaměřovali se na Hispánce. Bylo také hlášeno porušování lidských práv v detenčních zařízeních, například ve floridském Alligator Alcatraz. Někteří zadržení v zařízeních zemřeli.
náhled|Členové jednotek HSI v rámci ICE v Los Angeles (2025) Postup ICE během druhého prezidentství Donalda Trumpa vyvol řadu masových protestů. Mediálně sledovaným byl několikadenní protest v Los Angeles v červnu 2025. Koncem srpna 2025 Pew Research Center oznámilo, že jeho průzkumy ukazují stále ostrější stranický rozkol v názorech na ICE, přičemž 72 % příznivců Republikánské strany vnímá agenturu příznivě a 78 % příznivců Demokratické strany ji vnímá negativně. V roce 2025 byly v Texasu nejméně tři významné útoky namířeny proti zařízením ICE. 4. července skupina osob zaútočila na detenční centrum ICE v Alvaradu.
V rámci Trumpova zákona One Big Beautiful Bill Act, který byl podepsán 4. července 2025, americká vláda přidělila ICE bezprecedentní finanční prostředky na detenční centra, deportační operace a další finanční prostředky na najímání nových agentů. Zákon přiděluje ICE více finančních prostředků než kterémukoli federálnímu orgánu činnému v trestním řízení v historii USA a více než federálnímu vězeňskému systému.
K prosinci 2025 ICE držel ve vazbě 68 440 osob, z nichž téměř 40 000 nemělo žádný zápis v trestním rejstříku. Mezi lednem a prosincem 2025 administrativa zatkla přes 328 000 osob a deportovala téměř 327 000 lidí. Detenční centra v této době spravovaly zejména soukromé společnosti GEO Group a CoreCivic, které na aktivitách ICE výrazně profitovaly.
Koncem roku 2025 došlo k výrazné obměně na vedoucích pozicích ICE, kdy funkce získali dřívější příslušníci americké pohraniční stráže. Účelem měl být ještě tvrdší postup během zátahů. Proti protestujícím byl nasazen slzný plyn. Dne 7. ledna 2026 byl v Minneapolisu zachycen agent úřadu při zabití (údajně v sebeobraně) mladé ženy Renée Nicole Goodové. Událost vyvolala masivní protesty v celých Spojených státech i po světě. Během nich byl agenty ICE například v Minneapolis zabit Alex Pretti. Obětí postupně přibývalo. V důsledku růstu napětí byl odvolán z funkce velitele v terénu v Minneapolis Greg Bovino z pohraniční stráže. Podle zprávy z května 2026 americké federální soudy v 90 % projednávaných případů daly za pravdu stížnostem proti zadržovací praxi úřadu. Úřad se poté snažil práci soudů obstruovat.
Využití digitálních technologií ICE během vlády Donalda Trumpa začal využívat nástroje pro digitální masové sledování, včetně spyware Graphite od Paragon Solutions, sledovací softwary ELITE od Palantir Technologies a Webloc a Tangles od PenLink, systém pro rozpoznávání tváře od Clearview AI, propojený s vlastní aplikací na rozpoznávání tváří Mobile Fortify, a také sledovací drony typu Predator a Skydio. ICE využíval i data poskytnutá společností Flock Safety, která provozuje sledovací kamerové systémy se schopností rozpoznávání SPZ. Dále došlo k prodloužení dřívějších smluv na využívání zařízení Cellebrite umožňující odemykání mobilních telefonů a kompletní kopírování jejich dat, včetně komunikace z end-to-end aplikací jako WhatsApp či Signal.
Během Trumpova druhého funkčního období výrazně vzrostly výdaje úřadu na cloudové služby velkých technologických firem. Podle federálních záznamů o veřejných zakázkách utratil úřad mezi březnem a listopadem 2025 38 milionů dolarů za software společnosti Microsoft, nakoupený prostřednictvím zprostředkovatelů, například Dell Federal Systems. V září ICE dále pořídil cloudové služby společnosti Amazon Web Services v hodnotě 25 milionů dolarů a ve stejném měsíci vynaložil 530 tisíc dolarů za cloudové produkty firmy Google. ICE dále má uzavřený pětiletý mnohamilionový kontrakt s telekomunikační firmou AT&T na dodávky IT a síťových produktů a další kontrakt s Motorola Solutions na komunikační infrastrukturu. S datovou analýzou jim pomáhá poradenská firma Deloitte.
Během roku 2025 byla vyvinuta aplikace pro iOS s názvem ICEBlock, která na základě anonymních hlášení uživatelů poskytovala aktuální polohu agentů ICE a probíhajících zátahů. App Store aplikaci, po požadavku americké vlády, v říjnu 2025 stáhl z nabídky; což dal developer k soudu. Aplikaci si do té doby stáhlo kolem 100 tisíc lidí.
Společnost Meta v lednu 2026 u svých sociálních sítí zablokovala možnost sdílení odkazů na webové stránky ICE List, na kterých je publikovaný seznam agentů ICE. Prezident Trump tuto stránku dříve obvinil z doxingu.
V únoru 2026 média informovala, že americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti posílá obsílky technologickým společnostem, včetně Mety, Googlu, Redditu nebo Discordu s žádostmi o jména, e-mailové adresy, telefonní čísla a další identifikační údaje uživatelů sociálních sítí, kteří na svých účtech kritizují úřad ICE nebo kriticky sledují jeho aktivity. Google, Meta a Reddit podle vládních zdrojů některým z žádostí vyhověly.
Seznam ředitelů ICE Michael J. Garcia (2003–2005) John P. Clark (pověřený řízením, 2005–2006) Julie Myersová (2006–2008) John P. Torres (pověřený řízením, 2008–2009) John T. Morton (2009–2013) John Sandweg (pověřený řízením, 2013–2014) Thomas S. Winkowski (pověřený řízením, 2014) Sarah Saldaña (2014–2017) Daniel Ragsdale (pověřený řízením, 2017) Tom Homan (pověřený řízením, 2017–2018) Ronald Vitiello (pověřený řízením, 2018–2019) Matthew Albence (pověřený řízením, 2019) Mark A. Morgan (pověřený řízením, 2019) Matthew Albence (pověřený řízením, 2019–2020) Tony Pham (pověřený řízením, 2020) Jonathan Fahey (pověřený řízením, 2020–2021) Tae Johnson (pověřený řízením, 2021–2023) Patrick Lechleitner (pověřený řízením, 2023–2025) Caleb Vitello (pověřený řízením, 2025) Todd Lyons (pověřený řízením, od 2025)
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Organizace založené roku 2003 Kategorie:Federální agentury USA